Žitná brána, Žitná ulice

Součást barokního opevnění Prahy Žitná brána nahradila Svinskou bránu (které se po pozdějším zaslepení až do jejího zbourání říkalo Slepá). Žitná brána byla předána městu v roce 1694. S bohatým architektonickým členěním na vnější straně směrem do Vinohrad se průčelím do Nového Města obracela jednoduchým vjezdovým portálem. Vnější poměrně bohaté architektonické členění spočívalo na systému rustikovaných lizén. Střední část s polokruhově uzavřeným průjezdem vybíhala výše nad postranní osy, v nichž byly proraženy pravoúhle ukončené vchody pro pěší. Hlavní vjezd zdobil kamenný maskaron a nad brankami kartuše. V původním gotickém opevnění z doby vzniku Nového Města Pražského založeného Karlem IV. se na jejím místě původně nacházela pouze fortna, tedy branka pro pěší.

Dne 29. 4. 1743 zažila Žitná brána poctu, když zde byla uvítána před svojí korunovací budoucí česká královna Marie Terezie Habsburská se svým průvodem.

V roce 1827 zřídil nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Karel Chotek (1783–1868) na hradbách promenádu, která vedla od brány Horské přes brány Koňskou a Žitnou až k bráně Slepé. Promenáda pojmenovaná „Na Šancích“ byla parkově upravená a doplněná lavičkami a dětskými hřišti. Bývaly zde i dvě koncertní kavárny.

Žitná brána byla zbořena spolu s hradbami v roce 1875. Dnes ji připomíná jen název ulice Mezibranská, která začíná v místech zaniklé Koňské brány a končí v místech zaniklé brány Žitné. V 18. století až do roku 1869 se nynější ulice Žitná jmenovala Žitnobranská. Fotografie K. Ptáka z roku 1874, tedy rok před zbořením Žitné brány, otiskl časopis Světozor a dostaly se na dobové pohlednice