Architektura internacionálního stylu v Praze 2 (Nové Město)

Internacionální styl

V širším slova smyslu se pojem internacionální styl vztahuje na veškerou moderní architekturu od dvacátých do osmdesátých let 20. století, neboť jej již roku 1932 použili Henry-Russell Hitchcock a Philip Johnson. V užším slova smyslu však označuje moderní architekturu po 2. světové válce. Důležitou roli v dalším rozvoji stylu sehrál architekt Ludwig Mies van der Rohe, který roku 1938 přesídlil do Spojených států amerických.

Na Vinohradech se v letech 1967 až 1973 přestavěla podle projektu Karla Pragera, Jiřího Albrechta a Jiřího Kadeřábka pro účely Federálního shromáždění budova bývalé Peněžní burzy, stojící v Praze 1. Další významnou vinohradskou stavbu, nacházející se ovšem v Praze 10, představuje budova Strojimportu na Vinohradské třídě od kolektivu Krajského projektového ústavu pod vedením Zdeňka Kuny (1968–1971).

Architektura internacionálního stylu v Praze 2

Ke "skořepinové" nebo skulpturalistické linii uvnitř internacionálního stylu patří dostavba věží kostela Emauzského kláštera z let 1966 až 1969 od Františka M. Černého, nacházející se na Novém Městě pražském. Nedaleko stojící budovy Sdružení projektových ateliérů, postavené v letech 1967 až 1974, projektoval Karel Prager a Jiří Kadeřábek. Tento komplex představuje jeden z vrcholných příkladů tohoto stylu.

Na nároží Viničné a Apolinářské ulice stojí Mateřská škola čp. 440/1 z let 1978 až 1979, projektovaná architektem Sedloňem. Na pomezí umírněného brutalismu a internacionálního stylu lze též zařadit budovu Teplotechny (1975–1984) v  Ječné ulici čp. 243/39a od Věry Machoninové. V  Salmovské ulici čp. 219/13 nalezneme ubytovnu zdravotních sester z let 1983 až 1987, navrženou Ivanem Šuhajíkem.

Architektura internacionálního stylu vstoupila též na území naší městské části, a to i některými mimořádně kvalitními realizacemi.