Cukrárna Vanille, náměstí Míru (Vinohrady)
Na náměstí Míru se nacházejí dvě stavby, které stojí solitérně, takže by se chtělo téměř napsat, že „stojí v náměstí“. A kromě toho je pro obě budovy společné ještě to, že nemají ani číslo popisné a ani číslo orientační. Jedná se o chrám sv. Ludmily a u zastávky tramvaje stojící kiosek, v němž sídlí kavárna, jejíž celý název zní „Vanille – cukrárna, kavárna, zmrzlinářství“. Nalézá se na parcele č. 4079/2, kde bychom ještě před čtvrt stoletím našli veřejné záchodky.
Z historie
Pamětníci si jistě vzpomenou na domečky veřejných záchodků, které byly umístěny v hojném počtu na rušných prostranstvích po celé Praze. Poslání většiny z nich převzaly záchody umístěné ve vestibulech stanic metra či kabiny tzv. městského mobiliáře firmy JCDecaux. Přesto některá z hygienických zařízení stále slouží původnímu účelu, ale mnoho jich zcela zaniklo a část jich byla přeměněna na květinové stánky, kiosky s občerstvením, restaurace apod. Historie těchto úlevných míst v Praze je velice barvitá a sahá až do druhé poloviny 15. století. Není proto divu, že ji podrobně zpracoval historik Jaroslav Jásek v publikaci Veřejná místa pro intimní chvilky (s podtitulem Proměny pražských veřejných záchodků), která vyšla v Praze roku 2013 v nakladatelství Scriptorium.
Podzemní záchodky na náměstí Míru
Výstavba podzemního veřejného záchodku na náměstí Míru u stanice tramvaje spadá do poloviny dvacátých let, kdy stavební činnost při budování veřejných záchodků nabírala velké tempo. Podzemní veřejný záchodek na náměstí Míru byl postaven v rámci přestavby celého náměstí v letech 1926–1928. Náklady na jeho výstavbu dosáhly částky 200 000 Kč. Návrh schválila městská rada v červenci 1926 a zadání odsouhlasila v listopadu téhož roku. Stavbu provedla firma Františka Šafaříka. Jak uvádí ve zmíněné knize Jaroslav Jásek, „o patnáct let později připomínaly mnohým dva větrací komíny krematorium.“ (Mimochodem obdobný větrací komín dosud najdeme u bývalého záchodku na Tylově náměstí.)
V hlavním městě probíhalo pravidelně soutěžení o pronájem pražských záchodků. Rovněž v roce 1930 proběhla soutěž o pronájem 36 pražských záchodů, kterou (jako už několikrát před tím) vyhrála Marie Procházková. Ta je uvedena i v protokolu okresního policejního komisařství o nehodě, která se stala na záchodku na náměstí Míru 4. srpna 1932. Toho dne totiž utrpěla paní Marie Bláhová komplikovanou tržnou ránu na sedací části těla o prasklou záchodovou mísu.
Kavárna Vanille
Ženské i mužské toalety na náměstí Míru poskytovaly při minimální údržbě úlevu Pražanům dlouhých šedesát let. Návrh na jejich demolici se objevil v roce 1986, ale nakonec k ní nedošlo. Po společenských změnách v roce 1989 byl objekt prodán a na jeho ploché střeše postaven stánek s občerstvením. Při prodeji stanovená podmínka, že musí být zachován provoz záchodku, nebyla splněna. Po roce 1992 však proběhla další adaptace celého prostoru a vznikla zde kavárna s cukrárnou a zpřístupněn byl i veřejný záchodek, ale většina obyvatel vyhledává stejně hygienické zařízení v nedalekém vestibulu metra.
Elegantní objekt kavárny Vanille zkrášlil náměstí Míru a stal se „pozitivním městotvorným prvkem“, jak se lze dočíst v jedné z odborných recenzí na webových stránkách kavárny. Hojně navštěvovaná kavárnička nabízí příjemné posezení uvnitř a v letních měsících i na přilehlé zahrádce. Vyhlášená je zdejší zmrzlina, která se těší velkému zájmu malých i velkých návštěvníků a kolemjdoucích.
Na výřezu z pohlednice se nachází záchodkový komín za sloupem osvětlení.
Název: Cukrárna Vanille
Umístění: Náměstí Míru, zastávka MHD
Výstavba: 1926–1928
Stavitel: František Šafařík
Adaptace na kavárnu: 1992
Datum vytvoření: 16.1.2023 12:50
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba