Měnírna Bělehradská, Bělehradská čp. 2535/41a (Vinohrady)

Stavba

Funkcionalistická stavba Měnírny Bělehradská s bílými vápennými omítkami, plochostřechá, s motivem pásových oken a luxferových stěn, doplňuje architektonicky sousední dům, dívčí kolej Budeč z roku 1925. Do provozu byla uvedena v lednu 1939 a svému účelu slouží dále, přestože její zařízení bylo několikrát modernizováno. Měnírna napájí šest úseků tramvajových tratí v přilehlém okolí. Poslední výměna technologie měnírny proběhla v šesti etapách v letech 2015 a 2016 a realizovala ji akciová společnost OHL ŽS. Při této výměně byly nahrazeny trakční usměrňovače U1, U2 a celý blok technologie rozvodny DC 660 včetně kabeláže. Celá stavba probíhala za plného provozu měnírny a veškeré odstávky a přepojování se uskutečňovaly pouze v nočních hodinách a o víkendech tak, aby omezení tramvajového provozu bylo minimální.

Architekt

Autorem projektu Měnírny Bělehradská je český architekt Josef Mlíka (narozen 5. února 1909, datum úmrtí se nám nepodařilo zjistit). Studoval na pražské Akademii u Jaroslava Fragnera a Josefa Gočára. Josef Mlíka se na výstavbu pražských měníren specializoval, kromě měnírny v Bělehradské ulici navrhl další Usměrňovací stanici spalovny ve Vysočanech a trafostanice na Vypichu (Bělohorská č.p. 1228), v Holešovicích (Partyzánská č.p. 3/1) a v Opletalově č.p. 923/10. Bydlel v domě Na Lysinách č.p. 62/53 v Hodkovičkách, který si sám navrhl. Mimo jiných staveb je i autorem přístřešku MHD u pražské ZOO a funkcionalistických obytných domů pro zaměstnance Elektrických podniků v ulici Za Vokovickou vozovnou.