Kostel sv. Karla Boromejského, sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město)

Přejeďte přes obrázek pro porovnání fotografií.

Historie (1895)

Současnost (2008)

Historie: Václav Jansa, akvarel na papíře, 1895, MMP H 10.019.
Barokní kostel sv. Karla Boromejského patřil k sousednímu bývalému emeritnímu domu zestárlých kněží, na obraze vlevo, s nímž byl vybudován v letech 1730-1740 v barokním slohu podle projektu Pavla Ignáce Bayera a dokončen Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Po zrušení Josefem II. byl skladištěm, nejprve vojenským a posléze divadelním. Terén v bezprostředním okolí byl v 80. letech 19. století snížen cca o 180 cm, a proto byl vybudován dodatečný opěrný systém, což výrazně ovlivnilo jeho architektonické působení. Průhled Resslovou ulicí k východu zachycuje po levé straně objekty augustiánského kláštera čp. 307/II a neorenesanční objekt ČVUT čp. 293/II, postavený podle plánů Ignáce Ullmanna v první polovině 70. let 19. století. Pozemek, na němž se dříve rozkládaly zahrady, řemeslnické domy či hospodářské budovy sousedního Černého pivovaru, zakoupil r. 1866 spolu se sousedními zrušenými kasárnami čp. 307/II Zemský královský výbor, aby zde vybudoval a adaptoval budovy pro potřeby českého polytechnického ústavu, předchůdce dnešního ČVUT. Vpravo neorenesanční budova školy čp. 1780/II a za ústím ulice Václavské do ulice Resslovy vidíme nároží objektu čp. 308/II.

Současnost: foto Ondřej Polák, 2008
Po úpravách a opravách ve 30. letech 20. století byl dán k dispozici pravoslavné církvi a přejmenován na kostel sv. Cyrila a Metoděje. V kryptě kostela po atentátu na Haydricha byli v červnu 1942 zavražděni oba hlavní strůjci atentátu Jan Kubiš a Josef Gabčík i jejich dalších pět druhů. Budova ČVUT byla v letech 1922 - 1923 rozšířena o půdní vestavbu, k vnitřním úpravám docházelo pak až do 80. let 20. století. V popředí před kostelem čp. 1939/II z konce 19. století. Ulice Resslova se stala velmi frekventovanou komunikací a tvoří dnes jednu z pražských páteřních dopravních ulic, propojujících hlavní výpadovky na sever, jih i jihovýchod města.

Zdroj: publikace Starou Prahou Václava Jansy (Pavla Státníková, Ondřej Polák), vyd. Studio JB, 2008.

Galerie: