Karel IV. Lucemburský, Karlov (Nové Město)

Pro neshody rodičů byl kralevic od svých sedmi let vychováván na francouzském královském dvoře, kde nabyl na tehdejší dobu nezvykle rozsáhlé vzdělání a také evropský rozhled. Naučil se číst a psát a několik cizích jazyků, přičemž češtinu považoval za svou mateřštinu. V roce 1333 na nátlak české šlechty se vrátil domů. Otec, král Jan Lucemburský, mu udělil titul markraběte moravského a svěřil správu v zemi. Karel IV. vládl od roku 1346 až do své smrti. Toto období se považuje za zlatý věk naší země, který dokonale vyjadřuje jeho posmrtné přízvisko Otec vlasti. Známá je jeho budovatelská činnost: založení univerzity, vybudování hradu Karlštejna a kamenného mostu přes Vltavu, zahájení stavby chrámu sv. Víta. Mezi jiným založil a vybudoval Nové Město pražské.

Dne 8. března 1348 vykonal Karel IV. svůj nejvelkolepější zakladatelský čin – vydal zakládací listinu Nového Města pražského. Slavnostní položení základního kamene, což tenkrát znamenalo založení hradební zdi, se konalo 26. března 1348. V půdorysu velkoryse koncipovaného města byla tři centrální náměstí: Senný trh (dnes Senovážné náměstí), Koňský trh (dnes Václavské náměstí) a Dobytčí trh (dnes Karlovo náměstí).

V roce 1350 založil Karel IV. areál Karlov pro augustiniánský řád. Tento řád byl za vlády Josefa II. zrušen a jeho majetek připadl státu. V klášterních budovách se pak nacházel špitál. Chorobinec zde setrval až do roku 1955, kdy budovy získalo ministerstvo vnitra. Dnes se zde v rekonstruovaných klášterních budovách nachází Muzeum Policie České republiky.

V zahradě areálu je umístěna před kostelem Panny Marie a sv. Karla Velikého pískovcová socha stojící postavy císaře Karla IV. Sochu zhotovil v roce 1837 sochař Josef Max. Nejprve se váhalo, kam sochu po jejím zhotovení umístit, až ji koupil český vlastenec JUDr. Ondřej Neureuter a umístil ji na dvoře svého domu v Karlově č.p. 183 U Kamenné mořské panny. Teprve později byla na současné místo přenesena k uctění zakladatele zdejšího kostela. Císař stojí ve výklenku kapličky, na níž je nápis „Karel czwrtý Otec Czechů“.

Josef Calanza Max se narodil 16. ledna 1804 v Janově u Sloupu v Čechách a zemřel 18. června 1855 v Praze. Byl českoněmeckým sochařem. Měl mladšího bratra, sochaře Emanuela, a syna – malíře Gabriela Maxe.

Josef Max se narodil jako pátý syn sochaři a řezbáři Josefu Františkovi Maxovi, pod jehož vedením se vyučil řemeslu, později studoval na pražské akademii u Josefa Berglera. V roce 1830 si otevřel v Praze dílnu a spolu se svým bratrem Emanuelem vytvořili množství figurálních soch a funerálních plastik. Je mj. autorem plastik Spytihněv II., Přemysl II. Otakar, Karel IV. a Ferdinand III. umístěných na zahradě Revmatologického ústavu Na Slupi č.p. 450/4.