Jan Tříska: Alena Vrbová, Vyšehradský hřbitov, hrob č. 10-111 (Vyšehrad)

Jan Tříska v mládí pracoval u svého strýce v zemědělství, ale záhy přijal místo u kočovné herecké společnosti Türschela-Slavinského. Během pobytu herecké společnosti v Tršicích se seznámil s kamenosochařem Čeňkem Palíkem a nastoupil do jeho dílny, kde se po dvou letech vyučil kamenosochařem.  Po skončení vojenské služby se přihlásil ke studiu na pražské Akademii výtvarných umění, kde se stal žákem profesora Otakara Španiela. Akademii ukončil v roce 1931 a odjel na studijní cestu do Francie. V roce 1932 se vrátil za svou budoucí ženou do Prostějova, kde se natrvalo usadil. Jeho sochařskou specializací byla tvorba pomníků významných událostí a osobností. Věnoval se i tvorbě medailí a plaket. Neopominutelnou součástí jeho díla byla i činnost restaurátorská.

Prozaička, básnířka a lékařka Alena Vrbová studovala od roku 1938 literární historii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po uzavření vysokých škol německými okupanty pracovala jako pomocná vědecká síla v akademii věd a posléze jako ošetřovatelka. Po osvobození nejprve dostudovala filozofii a v roce 1951 úspěšně dokončila i studia na lékařské fakultě a začala pracovat jako lázeňská lékařka v Mariánských Lázních. Alena Vrbová psala novely i povídky z lékařského prostředí a věnovala se ve své románově tvorbě rovněž historické tématice. Například román V erbu lvice , napsaný v roce 1977, jenž se zabýval příběhem šlechtičny Zdislavy z Lemberka (od roku 1907 blahoslavené, která byla v roce 1996 svatořečena), byl převeden i do filmové podoby. Alena Vrbová byla velice aktivní i společensky. Působila v Červeném kříži a od obnovení Svatoboru v roce 1990 byla jeho místopředsedkyní. Na Vyšehradském hřbitově je pochována spolu se svými rodiči. Její otec Tadeáš Vrba (1897–1961) byl učitelem a básníkem.