H. Zaorálková: Emil Hlobil (Foto M. Polák, 2022)

Hedvika Zaorálková: Busta Emila Hlobila (Vyšehrad)

Na Vyšehradském hřbitově se nachází neobvyklý pomník s bustou českého hudebního skladatele Emila Hlobila od české sochařky Hedviky Zaorálkové Procházkové.

Český hudební skladatel a pedagog Emil Hlobil se narodil 11. října 1901 ve Veselí nad Lužnicí, zemřel 25. ledna 1987 v Praze.

Sochařka a malířka Hedvika Zaorálková Procházková se narodila 14. června 1900 v Rousínově na Vyškovsku a zemřela 15. května 1982 v Praze.

Emil Hlobil souběžně studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na pražské konzervatoři u Jaroslava Křičky a následně u Josefa Suka. Od roku 1941 vyučoval na konzervatoři a od roku 1957 do roku 1971 na pražské Akademii múzických umění. Napsal sedm symfonií, koncert pro dechový orchestr a bicí, další koncerty pro housle, kontrabas, violu, varhany, akordeon a klarinet. Je autorem tří oper a jednoho baletu. Vynikl i v oboru vokální tvorby.

Manželem Hedviky Zaorálkové byl překladatel Jaroslav Zaorálek a mezi přátele obou manželů patřili například František Halas, Vítězslav Nezval, Ivan Olbracht a další literáti. Od konce dvacátých let minulého století vytvářela komorní plastiky a ve třicátých letech plastiky hlav. Věnovala se i postavám – typické jsou pro ni postavy s pokrčenými koleny a tváří obrácenou vzhůru, postavy ležící a sedící. Zvláštní kapitolou jejího díla jsou portréty, kdy ztvárnila vedle Emila Hlobila například hudebníky Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka, Jaroslava Křičku, Václava Talicha, Vítězslava Nováka, Jaroslava Ježka, Eugena Suchoně či Pavla Bořkovce. V sedmdesátých letech vzhledem k zhoršujícímu zraku vytvořila soubor asi šedesáti olejů s námětem kamenů.

Galerie: