Lenka Procházková

Otcem Lenky Procházkové byl Jan Procházka, spisovatel, politik a scénárista. Její sestra Iva je rovněž spisovatelka, píše především pro děti. Když otec předčasně zemřel, bylo Lence dvacet let a zdědila po něm jako nejstarší ze tří dcer psací stroj. Začala psát fejetony do novin. Studovala na Filozofické fakultě UK v Praze a jako svobodná matka se starala o svou dcerku.

Napsala román Růžová dáma, ale tehdy již podepsala Chartu 77, proto román nemohl vyjít. Kniha vyšla v samizdatu a L. Procházková se tak seznámila s Ludvíkem Vaculíkem. Později román vyšel ještě v nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem a byl oceněna americkou Cenou Egona Hostovského.

V roce 1983, kdy cenu obdržela, pracovala Procházková kvůli podpisu Charty jako uklízečka v divadle. V té době se scházela se zakázanými spisovateli, někdy i ve svém bytě, kde připravovali literární časopis Obsah a organizovala se zde autorská čtení samizdatových děl. V roce 1986 při příležitosti 60. narozenin L. Vaculíka a 50. narozenin V. Havla navrhla happeningový způsob oslavy. Tím bylo natočení amatérského filmu, k němuž napsala scénář a v němž i hrála.

Ludvík Vaculík (1926–2015) se stal na mnoho let životním partnerem Lenky Procházkové. Narodila se jim dcera Cecílie a syn Josef.

V samizdatu vyšlo ještě několik knih (Hlídač holubů, Oční kapky, Smolná kniha...); po revoluci v roce 1989 už L. Procházková vydávala svá díla u nás (např. Pan ministr – novela o Janu Masarykovi, povídky Zvrhlé dny, sbírky fejetonů Dopisy z Bamberka a Jak si stojí nebožtíci, předlohy k televizním hrám – O bábě hladové ad., rozhlasové hry Čtyři ženy Alexandra Makedonského a jiné).

Lenka Procházková se stala členkou Pen-Clubu, Syndikátu novinářů, byla zakládající členkou spolku Šalamoun, působila v Radě Českého rozhlasu a další společnostech. Angažuje se také v politice; v letech 2002–2007 byla kulturní tajemnicí na velvyslanectví České republiky na Slovensku, v roce 2012 kandidovala do Senátu za Věci veřejné. Od roku 2011 bojovala proti církevním restitucím, prosazovala názor, že církevní majetek před nástupem komunismu nepatřil církvím, a proto nemůže být navrácen.

Spisovatelka Lenka Procházková žije od roku 1988 v Praze 2 na Novém Městě, v secesním domě na nábřeží. Toto místo si velmi zamilovala.