Helena Štáchová

Helena Štáchová byla po maturitě sice přijata na pedagogickou fakultu, ale ke studiu nenastoupila, neboť jako elévka přišla do Divadla Spejbla a Hurvínka. Poté studovala Divadelní fakultu Akademie múzických umění, kterou absolvovala v roce 1966 a ve svých 22 letech se stala členkou divadla.

V roce 1967 převzala po Boženě Welekové loutku Máničky. V roce 1971 byla pro ni ještě vytvořena role Mániččiny bábinky paní Kateřiny Hovorkové. Pro divadlo začala hry také psát a režírovat a spolu se svým manželem Milošem Kirschnerem, loutkářem, hercem, zpěvákem a hlavním interpretem a také ředitelem Divadla Spejbla a Hurvínka, úzce spolupracovat. Vztah pracovní přešel v osobní, sňatek uzavřeli v r. 1972 a setrvali spolu až do umělcovy smrti v r. 1996. Za svého společného působení natočili i řadu desek. V roce 1984 prožila Helena Štáchová velmi těžkou autonehodu, při níž utrpěla devastující zranění obličeje. Po mnoha plastických operacích se navrátila do běžného života i do divadla.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Doplňovačka, listopad 2024

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Divadlo Spejbla a Hurvínka sídlilo do 4. listopadu 1994 v  Domě U hasičů v  Římské ulici č.p. 2135/45, poté našlo nový azyl v Dejvicích. 

Helena Štáchová pracovala pro divadlo až do svého skonu v roce 2017, stala se jeho ředitelkou. Napsala devět knih, např. Život na nitích (2005), kde zmínila svoji závažnou nemoc, lymfom. Je autorkou scénářů, sedm her pro dospělé a devět pro děti.

V roce 2013 obdržela pro Divadlo Spejbla a Hurvínka cenu Thálie a Zlatý vavřínový řád Hospodářské komory.

Helena Štáchová je pohřbena je na Olšanských hřbitovech.