František Rebec

Tento významný nakladatel, tiskař a knihkupec se narodil 29. prosince 1863 na pražské Malé Straně ve Sněmovní ulici do rodiny písmolijce Františka Rebce a jeho manželky Antonie. Tento dům čp. 169/III se nazývá „U zlaté studně“ a nachází se přímo pod Pražským hradem. Otec procestoval celé Německo, kde pracoval ve velkých slévárnách písem v Drážďanech, v Berlíně, Lipsku i jinde. Po návratu do Prahy nastoupil do slévárny fy A. Haase jako „zurichter“, tedy do funkce faktora, kde zůstal až do svého penzionování.

Poté se přestěhovali na tehdy Koňský trh, dnešní Václavské náměstí, a následně do domu čp. 353/3 „Na palatě“ v  podskalské Dittrichově ulici, taktéž na Novém Městě pražském. František navštěvoval Hlavní farní školu u sv. Vojtěcha.

Jako bydliště i sídlo firmy měl uvedený dům čp. 522/40 na nároží Ječné a Kateřinské ulice. „Knihtiskárna Fr. Rebec v Praze II., Ječná ul. č. 522. Doporučuje se ku vyřizování veškerých tiskopisů pro průmyslové závody i soukromníky. Jako illustr. ceníky, díla, brožury, jídelní lístky, účty, oběžníky, adresky, kvitance atd.“ měl uvedeno v reklamě. Také provozoval vlastní knihkupectví.

Z velkého množství nakladatelstvím vydaných, nebo tiskárnou vytištěných knih jsou uvedeny pochopitelně jen některé. Roku 1922 jeho nakladatelství vydalo Stručný turistický průvodce po Čechách, napsané Zdeňkem Tlamichem, roku 1928 knihu Odkaz národu Boženy Němcové a roku 1929 Tisíc výletů z Prahy od Jiřího Červinky a Josefa Klimenta. Poté je třeba zmínit Nové jihočeské melodie od Antonína Klášterského (1930), Životní dílo Karla Havlíčka Borovského, které upravil František Sekanina a roku 1942 Žeň z díla Vítězslava Hálka.

Tiskárna např. delší dobu tiskla Edici současné původní beletrie v Praze – Sad, která vycházela v letech 1919–1946, Starořecké báje a pověsti, také slavnou Kytici od Karla Jaromíra Erbena i Arabesky od Jana Nerudy. Od stejného autora vyšly Týdenní táčky, výbor fejetonů z let 1863-1865. Nelze vynechat Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě od Františka Palackého.

Stal se členem Zpěváckého spolku pražských typografů, kde působil ve funkci jednatele i místopředsedy, a také Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských. Také předsedal Mužskému sboru N. J. S. v Praze II.

František Rebec měl velký vztah k Senohrabům, resp. k Hrušovu, a roku 1909 jeho podnik vytiskl Průvodce po okolí Senohrab a Posázaví. V letech 1918 až 1930 dokonce stál v čele místního Okrašlovacího spolku.

Za ženu si vzal Annu, rozenou Léblovou, s níž měl syny Františka a Josefa. Zemřel roku 1948.