Jiří Olšovský

Po vysokoškolských studiích byl Jiří Olšovský dlouho zaměstnán jako encyklopedista v Encyklopedickém ústavu ČSAV v Praze. V roce 1990 vyšla jeho prvotina, básnická sbírka Návrat k jednomu, kde se dotýká otázek víry. Od roku 1992 působil v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. Zapojil se do jedné ze tří ústředních činností této instituce, a to výzkumu života a díla T. G. Masaryka. Věnoval se analýze Masarykova přístupu k filozofii a jeho přínosu do této vědy, přičemž mimo jiné vycházel z jeho díla Základové konkretné logiky (Praha 1885).

Výsledky svého bádání Olšovský publikoval v pracích týkajících se Masarykova pojetí subjektivity / objektivity, nihilismu / titanismu a jeho chápání zbožnosti; např. ve sborníku přednášek věnovaném Masarykově politické filozofii, etice, sociologii a jeho vztahu k náboženství a sociálním otázkám Masarykova praktická filosofie (Praha: Ústav T. G. Masaryka, 1993).

V roce 1997 přešel jako vědecký pracovník do Filozofického ústavu AV ČR v Praze, kde se soustředil na existencialismus a fenomenologii, zejména v intelektuálním a duševním odkazu Sørena Aabye Kierkegaarda, Jana Patočky a Martina Heideggera. Z této sféry vytěžil významné monografie Niternost a existence: Úvod do Kierkegaardova myšlení (2005) a Heidegger a Kierkegaard: Na cestě k myšlení (2013); obě knihy vyšly v nakladatelství Akropolis.

Velmi příznivě přijala odborná veřejnost jeho Slovník filosofických pojmů současnosti – na knižní trh se dostal v roce 1999, druhé, rozšířené a prohloubené vydání roku 2005 (obojí v nakladatelství AV ČR Academia). Třetí rozšířené a aktualizované vydání v roce 2011 (Grada) odráželo základní posuny v současném myšlení. V roce 2018 se na knižním trhu objevilo podstatně doplněné a nově propracované vydání (Albatrosmedia). Olšovský se ve Slovníku zaměřil na zachycení a přiblížení veškerého dosavadního podstatného filozofického myšlení pro dnešek a na vyjádření jeho základních pohybů. Komponoval ho jako filozofickou encyklopedii, podněcující otevřenou lidskou existenci k vlastnímu kreativnímu uvažování. Originálně připojil i části, které se věnují hermeneutické filozofii ve značném historickém rozpětí (Hans-Georg Gadamer, Paul Ricoeur, Marc-André Grondin).

Svým založením hloubavý básník Olšovský zkoumal prismatem existencionalismu také vztah filozofie a poezie. Publikoval četné studie ve Filosofickém časopise, Estetice, Theologické revui a dalších periodikách. Podílí se na překladech současné filosofie (z angličtiny, němčiny, francouzštiny) a vydal tři jazykové příručky pro angličtinu i němčinu. Kromě vědecko-výzkumné aktivity jsou pro životní dílo Jiřího Olšovského charakteristické sbírky veršů: za ostatní jmenujme metaforicky bohatou knížku Horskou pěšinou (Alfa- 2007), meditativní lyriku Modrooký pobyt doprovázenou vlastními ilustracemi (2011, oba tituly vydalo nakladatelství Alfa-Omega) nebo Zázněj mandloní (Praha ; Malvern, 2019). Volně do této poetické řady  patří pozoruhodný soubor reflexí Stezkou přeměny (Praha ; Malvern, 2017), kde autor zkoumá možnost průniku západního a východního myšlení, rozvoj duše a vývoj lidského ducha. Jeho verše si milovníci poezie mohou přečíst na webu.

Jiří Olšovský přísluší k hnutí unitářů v rámci protestantské liberální teologie (stejně jako například Zdeněk Neubaurer a Eduard Tomáš). Zúčastnil se sborníku nekonvenčních esejí Mistr Jan Hus dnešku (2022), který shrnul zásadní příspěvky ze semináře, uspořádaného českou Unitarií v roce 2015 k příležitosti 600. výročí úmrtí Jana Husa. Duchovní i akademicky vzdělaní laici z řad českých unitářů (mimo jiné též Pavel Sedlák, Jarmila Plotěná, Jan Všetečka) hovoří o Husově vlivu na vlastní vnímání světa i o Mistrově potenciálním přínosu pro duchovní a životní aspekty současnosti.

O hlubokém, angažovaném zájmu Jiřího Olšovského o dění v postmoderní éře a o jeho zasvěcenosti do aktuálních dilemat svědčí články na portálu Neviditelný pes: Jiří Olšovský, nebo též záznam z filozofova vystoupení Lidská existence a technika. Jak nás technika má na 16. Výjezdním interdisciplinárním semináři, pořádaném v roce 2015 na zámku v Nečtinech (viz odkaz na youtube).