Bedřich Abeles (Nové Město)
Bedřich Abeles se narodil 23. června 1925 ve Vídni, zemřel 14. prosince 2020 v anglickém Leicestru. Fyzik světového významu, tzv. „Wintonovo dítě“.
Bedřich Abeles se narodil ve Vídni. Jeho otec byl Arnošt Abeles (narozen 17. září 1889), český Žid a jeho matka Selma (narozena 20. září 1890 ve Štýru), rozená Kronbergerová, byla Rakušanka. Oba rodiče byli v roce 1942 deportování do Terezína a následně do Trawniků, kde byli 12. června téhož roku zavražděni. V dlažbě před domem v Legerově ulici čp. 1581/69 jsou na uctění jejich památky umístěny kameny zmizelých Arnošta a Selmy Abelesových a jejich dcery Mary Winterové.
Z Vídně se rodina odstěhovala do polského města Bielsko-Biała, kde jeho otec byl ředitelem lihovarnické firmy Stock-Cognac. V roce 1933 odešla rodina do Prahy, kde si Bedřich musel osvojit český jazyk. Dostal se sice na reálné gymnázium v Truhlářské ulici, ale studia mu moc nešla, a tak se rozhodl pro studium na průmyslové škole. Další plány však zhatila německá okupace v březnu 1939. Rodičům se podařilo zařídit Bedřichův odjezd vlakem, který organizoval Sir Nicholas Winton, do Anglie. Zde se jej ujala paní Wolffová, manželka liverpoolského oftalmologa. V Anglii začal chodit do školy a časem se seznámil s rodinou Darkových, která jej adoptovala. Z Bedřicha se stal Ben. V osmnácti letech sloužil jako pozemní mechanik u 311. bombardovací perutě britského letectva RAF. Po skončení války se vrátil do Prahy, kde však našel už pouze svého švagra. Rodiče i jeho milovaná sestra Mary, zvaná Mutz, s manželem Janem, byli zavražděni v koncentračním táboře Trawniki. Mary a její manžel Jan Winter pouhých šest měsíců po svatbě…
Ben Abeles se zapsal na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a dychtivě začal studovat fyziku, později přešel do Ústavu fyziky a matematiky. Absolvoval Hebrejskou univerzitu v Tel Avivu, pracoval ve Weizmannově institutu v izraelském městě Rehovot. Podílel se na objevu v problematice polovodičů, jehož výsledek se dnes využívá v počítačích a kamerách. Pak byl pozván do USA, kde se mu v laboratořích RCA v Princetonu podařilo zkonstruovat termoelektrický generátor pro vesmírné sondy Voyager a Cassini. Díky jeho vynálezu mohly sondy fotografovat a natáčet nejvzdálenější planety naší sluneční soustavy. Ještě dnes některé sondy, které již opustily naši sluneční soustavu, nám stále posílají fotografie z nejvzdálenějších koutů vesmíru.
Ve stáří se vrátil do Anglie. Svůj životní příběh shrnul slovy: „Vždycky jsem měl pocit, že něco dlužím Nickymu Wintonovi, britským lidem, kteří mi dali nový domov, a svým rodičům, kteří měli tu odvahu poslat mě pryč. Proto se snažím pomáhat lidem, kdekoliv jsem. V současnosti pracuji dvakrát týdně ve výdejně jídel pro bezdomovce.“
Příběh Bena Abelese je zpracován ve filmu o Nicholasu Wintonovi a „jeho dětech“ s názvem Nickyho rodina.
Datum vytvoření: 25.10.2024 15:52
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba