Albert Einstein (Nové Město)

Albert Einstein se narodil v Ulmu v židovské rodině. Studoval v Mnichově, později se rodina přestěhovala do Pavie v Itálii. V roce 1900 dokončil studia na technické škole ve švýcarském Curychu. Působil na patentovém úřadu a později i jako docent Spolkové vysoké technické školy. Publikoval vědecké články k tématům Brownův pohyb, fotoelektrický jev, speciální teorie relativity a ekvivalence hmotnosti a energie, které se staly základy moderní fyziky.

V roce 1911 přijal místo profesora na pražské německé univerzitě. Přicestoval 3. dubna a zůstal tři semestry. V Praze bydlel od 1. září 1911 se svou ženou Milevou ve smíchovské  Třebízského ulici 7 (dnes Lesnická, Praha 5, Smíchov). Působil v budově univerzity ve Viničné čp. 1594/7 (Praha 2), spolupracoval zde s matematiky Georgem Alexanderem Pickem a Marcelem Grossmannem. Tato spolupráce byla významnou etapou při vzniku obecné teorie relativity. Během pražského období vzniklo jedenáct Einsteinových publikací. Šest z nich se věnovalo teorii relativity a gravitace. V roce 1912 začal mluvit o času jako o čtvrtém rozměru. Einstein se v Praze věnoval i společenskému životu. Kromě hudebního kroužku komorního kvarteta a kruhu prof. M. Winternitze navštěvoval také filozofické kroužky v kavárně Louvre na Národní třídě a v domě paní Fantové U jednorožce na Staroměstském náměstí. Zde se seznámil s pražskými židovskými intelektuály H. Bergmannem, F. Weltschem, F. Kafkou, M. Brodem a dalšími.  Zajímavostí je Einsteinův výrok pronesený údajně při pohledu z univerzitní pracovny do zahrady ústavu pro choromyslné v Kateřinské ulici: „To jsou blázni, kteří se nezabývají teorií relativity.“ V srpnu 1912 se ženou Milevou odstěhoval znovu do Curychu.

Od roku 1914 působil v Berlíně a stal se členem Pruské akademie věd. V roce 1915 formuloval svoji obecnou teorii relativity. Ačkoliv v roce 1921 obdržel Nobelovu cenu za práci o fotoelektrickém jevu, byla to právě teorie relativity, která jej později nejvíce proslavila. Einstein jako již uznávaná kapacita v oblasti teoretické fyziky se podílel i na vědeckých pracech ve statistické fyzice, kvantové statistice a kvantové mechanice. Spolu s Leó Szilárdem vynalezli nový typ chladničky založené na principech termodynamiky.  Po nástupu Adolfa Hitlera k moci uprchl do USA, kde pokračoval ve své vědecké práci.

Přestože na počátku 2. svěrtové války podporoval vývoj jaderné zbraně proti Hitlerovi, po válce Einstein lobboval za jaderné odzbrojení. Známý se stal jeho výrok: „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“

Einstein se netajil svými pacifistickými názory a angažoval se proti totalitním režimům, podporoval sionismus a vznik státu Izrael a hebrejské univerzity. V padesátých letech se angažoval i proti totalitnímu režimu v Československu, kdy se telegramem zaslaným 14.6.1950 z Princeton University prezidentu K. Gottwaldovi zastal Milady Horákové a dalších obžalovaných.

Od konce 20. století je celosvětově oceňován jako nevýznamnější vědecká osobnost století.

Na pražský pobyt Alberta Einsteina upomíná mj. několik pamětních desek - na domě, kde bydlel (Lesnická 7), na domě U jednorožce, který navštěvoval a v budově univerzity ve Viničné 7 , kde pracoval (dnes PřF UK).