Zvětšit mapu
Zmenšit mapu

Matyáš z Arrasu (Nové Město)

Středověký stavitel, kameník a architekt.

Matyáš z Arrasu se narodil v roce 1290 v Arrasu a zemřel 1352 v Praze.

Sdílet

Francouzský stavitel Matyáš z Arrasu se narodil ve francouzském městě Arras nejspíš v roce 1290. Ve zralém věku, někdy na začátku čtyřicátých let 14. století, pracoval u papežského dvora v Avignonu. Působil zde jako kameník a stavitel. Právě tam se s ním seznámil mladý markrabě moravský, Karel IV. Velmi obdivoval jeho stavby. Tehdy byl Matyáš již slavný a při stavbách uplatňoval svůj velký vzor, úchvatná díla Jeana Dechampse a jeho syna – katedrály ve městech jižní Francie, v Rodez, Narbonne a v Toulouse.

Karel IV. Matyáše v roce 1342 požádal o vybudování podobného vznešeného chrámu pro pražské arcibiskupství na Hradě. Ustanovil ho mistrem stavební huti a stavitelem dómu. Matyáš z Arrasu plánoval stavbu dva roky, vlastní stavba začala v roce 1344. V tomto roce povýšil papež Kliment VI. pražské biskupství na arcibiskupství. Matyášův rukopis je dobře viditelný i zde. Je to půdorys s dlouhým presbytářem o závěru z pěti stranami dvanáctiúhelníku. V chóru ve tvaru podkovy je prstenec osmi kaplí se stejným půdorysem, které Matyáš z Arrasu stačil vybudovat. Začal východním kněžištěm, aby se tu co nejdříve mohly sloužit mše. Byl prvním stavitelem trojlodní Svatovítské katedrály se třemi věžemi, po jeho smrti v díle pokračoval Petr Parléř, který však původní návrhy upravoval..

Karel IV. se s Matyášem z Arrasu radil i nad plány Nového Města pražského, ale také před zahájením stavby Týnského chrámu.

Před založením Nového Města prý oba spolu stáli na gotických hradbách Vyšehradu a dívali se na holé pláně před nimi. Plány pak byly dokonale promyšlené a dodnes je zřejmá celková koncepce této lokality, protože si Karel IV. vzal za vzor hlavní město Svaté říše římské a nový Jeruzalém. Byly navrženy rovné ulice, náměstí, hradby a brány. Svou tvář si Nové Město zachovalo dodnes. Při pohledu z výšky nebo na mapách je dobře vidět pět kostelů tvořících pravidelný kříž. Jde o kostel Panny Marie, sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěch a Prokopa, nyní Emauzský klášter (zal. 1347), kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého s klášterem na Karlově (1350), sv. Kateřiny (1355), Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (1360) a kostel sv. Apolináře (1362). Všechny založil Karel IV. Císaři šlo o křesťanskou mystiku a symboliku a kříž pěti kostelů měl přinést městu velké požehnání. Kříž je orientován ke starému královskému sídlu na Vyšehradě.

Matyáš z Arrasu své stavby v Praze již nedokončil. Žil a pracoval zde pouhých deset let. Zemřel v Praze v roce 1352 a je pohřben v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, kde má i pískovcovou náhrobní desku.

Galerie: 
Matyáš z Arrasu
Pohled z vyšehradských hradeb 18.3. 2020. Zcela vpravo kostel sv. Apolináře, vlevo věže Emauz. Foto D. Broncová
Katastrální území

.

Datum poslední aktualizace: 22.3.2020 15:33
Datum vytvoření: 22.3.2020 12:54

Mohlo by vás zajímat