Historické střípky (1): Na nákupech u Beránka (Vinohrady)

Na první pohled je to jen zašlý starý nástěnný kalendář. Ovšem i zdánlivě obyčejné věci mají svůj příběh. Letitá reklama zobrazuje Beránkovy podniky na Tylově náměstí v dobách jejich největší slávy. Srdcem celého komplexu pak byla Beránkova tržnice, pomyslný vinohradský roh hojnosti. Šíři sortimentu naznačují i vyobrazené uzenářské výrobky, drůbež, konzervy, čerstvá zelenina a květiny. Vše pak korunuje logo firmy umístěné do středu obrazu těsně pod vyhlášenou Beránkovou šunkou.

Stejně jako je lokalita vinohradské Zvonařky neodmyslitelně spojena s postavou Antonína Chmela, tak můžeme nedaleké Tylovo náměstí propojit s aktivitami úspěšného uzenáře a podnikatele Josefa Beránka, který na východní straně náměstí postupně vybudoval svůj rozsáhlý podnik, jehož srdcem byla tržnice s masem a potravinami: „ Beránkova tržnice v bloku vlastních domů zahrnuje nejen velkozávod s masem a sádlem, nýbrž i uzenářskou továrnu s moderními chladírnami, velkosklad drůbeže a zvěřiny, másla a vajec, depot zeleniny a jiných svěžích pochoutek vedle bohatě zásobeného obchodu koloniálního.“ Takto velkolepě popisovala tržnici tehdejší reklama těsně před první světovou válkou, ovšem hlavní rozvoj podniku měl teprve přijít.

Beránkova tržnice byla budována postupně, od počátku dvacátého století. Prostory tržnice v č.p. 629 byly v průběhu let několikrát přestavovány a nakonec se rozšířily i do vedlejšího domu. V další fázi rozvoje přibyla k tržnici restaurace, oblíbená lidová jídelna a kavárna. Zlatou éru zažily Beránkovy podniky v době první republiky: „Procházíte-li se někdy dopoledne nebo večer po Tylově náměstí, nemůžete si nepovšimnouti zástupů lidé nejrůznějšího stáří a povolání, kupící se před rozsáhlým, výstavním palácem. Ženy i muži, stařeny i děti, chudí i zámožní, zastavují se před obrovským i výklady anebo proudící několika dokořán rozevřenými dveřmi dovnitř závodu. Beránkova tržnice jest ona budova, která těší se tak značné pozornosti všech konsumentů celé Prahy, venkova jakož i ciziny.“ Tržnice těžila ze své dobré dopravní dostupnosti v centrální části města, návštěvníky kromě nákupu čerstvých potravin lákaly i zdejší gastronomické provozy, v rámci kterých již tehdy fungovalo například rychlé občerstvení: „Levné ceny podávaných jídel, jejich chutná a čistá úprava dovedou z jídelny učiniti nejoblíbenější místo celého podniku, zvláště když místnost jest opatřena novinami a když v ní jest úplně odstraněno dávání spropitného.“ V roce 1928 byla otevřena filiálka tržnice v Braníku a o šest let později také na Smíchově.

Provoz tržnice byl velmi efektivní. Bylo otevřeno od páté hodiny ranní až do osmi hodin večer. Jednotlivé druhy masa a dalších potravin byly nabízeny v samostatných odděleních, což urychlovalo prodej a obsluhu zákazníků: „V celé tržnici zřízeno je přes dvacet oddělení, každé se svojí americkou pokladnou, každého jen pro jediný druh zboží. Druhy masa více žádané mají i více oddělení prodejních, jež vesměs jsou označeny zřetelnými nápisy a cenami.“ Ve sklepních mrazírnách bylo uloženo na 500 tun masa vepřového, hovězího, telecího a skopového. Široká byla nabídka zvěřiny a drůbeže. Samozřejmostí byly čerstvé ryby. V nabídce bylo také škvařené sádlo a široké portfolio uzenářských výrobků, „které svojí jakostí a chutí uspokojí každého labužníka a svojí cenou přístupny jsou obecenstvu širších vrstev. Přes padesát druhů jemných trvanlivých salámů, šunky, moravské uzené maso a klobásy, šťavnaté párky, uzenáče, taliány, debrecínky, frankturtky, cigárka.“ Významná část nabízených produktů pocházela z vlastní Beránkovy farmy: „Žádný pražský obchod s drůbeží, máslem, vejci atd. nemůže se pochlubiti, že prodává zboží z vlastního statku, vlastního pěstění. Beránkova tržnice doplňuje denně své zásoby nejen rozsáhlým nákupem, nýbrž hlavně rychlými dodávkami z vlastního vzorného dvora a drůbežárny v Hodkovičkách.“

A nakonec ještě úryvek z prvorepublikové reklamní pohádky firmy Beránek. Stejně jako obrázek pod tímto textem nám prozradí, jak skončilo putování zvířátek do Prahy: „Lidí chodí na tisíce k Beránkovi do tržnice. Vy, kdož konec vědět chcete, k Beránkovům nahlédněte! Poutníčkové z lesů, strání, hezky byli přivítáni. Za výkladem v koutku, všechněm leží pro pochoutku. Ejhle! Má to dobrou stránku, býti hostem u Beránků.“