Neurologická klinika VFN a 1. LF UK, Kateřinská 468/30

Historie kliniky a její osobnosti

Oficiálním datem vzniku Neurologické kliniky v novoměstské  Kateřinské ul. 30 je 22. duben 1926. Vedla k němu však velmi dlouhá cesta. Zásadní zásluhu na vzniku samostatného oboru i kliniky má Prof. MUDr. Ladislav Haškovec (1896-1944), profesor neuropatologie UK, který se  v r. 1896 pyšnil prvenstvím coby první docent tohoto oboru. Navštívil kliniky a ústavy pro nervové a duševní choroby v mnoha zemích světa. Roku 1903 byl jmenován soudním znalcem v oboru chorob nervových a duševních u zemského soudu v Praze. Ke své vědecké práci neměl vždy vhodné prostředí, a proto se neustále snažil o založení samostatné neurologické kliniky. V r. 1905 zřídil malé oddělení pro choroby nervové v nemocnici Milosrdných bratří v Praze Na Františku, kde byl do r. 1915 primářem. Mimořádným profesorem se stal r. 1906, řádným v r. 1919. Po zrušení oddělení ordinoval v ambulanci pro nervové nemoci umístěné v Českém laryngologickém ústavu ve Viničné ul., kdy nyní sídlí Přírodovědecká fakulta UK. V r. 1919 dosáhl zřízení ambulatoria pro nervové nemoci v bývalém Kaulichově domě na Karlově náměstí č. 21, kde nyní stojí nová  budova s kinem MAT. Po sedmi letech se jádro vzniklé neurologické kliniky přestěhovalo do bývalého kláštera a pozdějšího chorobince a sídla psychiatrie, u kostela Na Karlově, kde byla ustavena a působila pod názvem Klinika pro choroby nervové (nyní je zde  Muzeum policie ČR). V letech 1925–1926 byl prof. Haškovec děkanem, poté do r. 1936  přednostou kliniky. Od r. 1937 kliniku vedl prof. Kamil Henner.

Změna nastala v r. 1945, kdy se zásluhou prof. MUDr. Kamila Hennera (1895-1967) klinika přesunula do barokního paláce v Kateřinské ulici 30, nedaleko svého původního působiště, a nahradila zde německou psychiatrii (kde dříve působil prof. Antonín Heveroch). Vznikla tak Neurologická klinika VFN a 1. LF UK, která je na tomto místě špičkovým odborným pracovištěm dodnes.

Otcem prof. Kamila Hennera byl rovněž Kamil Henner, profesor církevního práva. Mnoho generací této rodiny se právu věnovalo, předpokládalo se tedy, že Kamil Henner ml. půjde v jejich šlépějích. (Pozn.: sestrou prof. Hennera ml. byla spisovatelka a novinářka Marie Pujmanová). Ke Kamilovým spolužákům na akademickém gymnáziu patřil např. budoucí psychiatr prof. Vladimír Vondráček nebo stomatolog prof. František Neuwirth. K. Henner měl od počátku největší zájem o neurologii, ve které však nebyly v té době poměry jednoduché. Evropská neurologie vznikla buď jako odnož interního lékařství nebo z psychiatrie, a to pouze v německy mluvících oblastech. Henner nastoupil na I. interní kliniku profesora Ladislava Syllaby, na níž byl až do roku 1931. Právě zde se začal zabývat neurologií, kupříkladu poznáváním a léčením nádorů a mozkových zánětů, vytvořil podrobný chorobopis. Nejprve dosáhl titulu docent, poté se stal profesorem. Poté, co v r. 1937 odešel do důchodu zakladatel Kliniky pro choroby nervové prof. Haškovec, kliniku po něm převzal.

Prof. Kamil Henner zemřel 26. srpna 1967 na krvácení z aorty a v tento den každoročně konají jeho nejstarší žáci pouť na  Vyšehradský hřbitov, kde kladou na rodinnou hrobku květiny. Hrobka je umístěna v arkádách hřbitova a zdobí ji plastika Odcházející dvojice od  Stanislava Suchardy. V roce 2007 byl založen Hennerův nadační fond, jehož cílem je podporovat projekty zaměřené na rozvoj vzdělání, zajištění podpory vědeckého výzkumu a vývoje a podporu zdravotnických činností v oblasti neurologie a příbuzných odvětví medicíny na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze.

Prof. MUDr. Jan Jirout (1912-2001), byl žákem prof. Hennera a další významnou osobností této kliniky. Studium na lékařské fakultě UK ukončil v roce 1937. Po promoci nastoupil jako sekundární lékař v neurologické skupině prof. Hennera při I. interní klinice. Pod vedením prof. Bašteckého se seznámil se základy rentgenologie a začal se specializovat na změny v nervovém systému. R. 1945 se stal vedoucím rentgenologického oddělení neurologické kliniky a věnoval se klinické neurologii, stavům po otřesu mozku, výzkumu roztroušené sklerózy, mozkovým nádorům, skleróze aj. Posléze se zaměřil na euroradiologii, tedy vyšetření míchy a nervů s pomocí rentgenu, pneumoradiologii a myoskeletální medicíně. Zavedl metodu insulface, což je naplnění mozkových komor plynem pro rtg. záření a diagnostiku obohatil o nové, dosud nepoužívané testy. V r. 1946 habilitoval pro obor neurologie a společně s akad. Hennerem začal přednášet na neurologické klinice LF UK. V r. 1958 obhájil titul doktora lékařských věd a r. 1959 byl jmenován profesorem neurologie.

V létech 1950-1970 na klinice působil rovněž významný neurolog , prof. Jiří Vítek.

Významní emeritní profesoři neurologické kliniky

- prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Mezinárodně uznávaná expertka na poruchy spánku (zejména narkolepsii) a dětskou neurologii. Působila jako dlouholetá přednostka kliniky a patří mezi celosvětové kapacity v oblasti spánkové medicíny.

- prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc. Významný český neurolog a bývalý dlouholetý přednosta kliniky. Je předním odborníkem na extrapyramidová onemocnění, Parkinsonovu nemoc a poruchy chůze. Zakládal specializované Centurm extrapyramidových onemocnění.

- prof. MUDr. Jan Roth, CSc. Klíčová osobnost v oblasti výzkumu a léčby Huntingtonovy a Parkinsonovy nemoci. Dlouhodobě formoval péči o pacienty s poruchami hybnosti v ČR.

Současnost kliniky

Po stránce léčebně-preventivní plní Neurologická klinika úlohu primární všeobecné neurologické péče v rozsahu své spádové oblasti (včetně konsiliární činnosti pro všechna lůžková zařízení Všeobecné fakultní nemocnice), tak úlohu superkonsiliární péče pro celou oblast České republiky. Díky jednotce intenzivní péče se umožnila léčba i pacientům s akutními neurologickými stavy.

V současné době dosáhla klinika úlohy center celostátního významu v problematice extrapyramidových onemocnění, demyelinizačních chorob, myasthenia gravis a poruch spánku a bdění. Dalšími sledovanými okruhy jsou vývojová neurologie a dětská neurodegenerativní onemocnění, neuromuskulární choroby, epileptologie dětského i dospělého věku, vertebrogenní onemocnění a bolesti hlavy.

Z diagnostických metod jsou superkonsiliárně využívány zejména zobrazovací vyšetření (MRI – umístěné v budově kliniky), neurofyziologická laboratoř (EEG, EMG, všechny modality evokovaných potenciálů, polysomnografie a ambulantní techniky spánkových vyšetření), neuropsychologická a neuroimunologická vyšetření.

V dubnu 2026 oslavila Neurologická klinika VFN a 1. LF UK své 100. výročí, a to slavnostním seminářem.

Současné vedení a přední odborníci (v r. 2026)

- prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., přednosta kliniky. Mezinárodně uznávaný specialista na hloubkovou mozkovou stimulaci a funkční magnetickou rezonanci u extrapyramidových poruch. 

- prof. MUDr. Dana Horáková, Ph.D., zástupkyně přednosty pro vědeckou činnost. Přední česká i evropská expertka na diagnostiku a léčbu roztroušené sklerózy.

- MUDr. Petra Reková, Ph.D., primářka kliniky zajišťující komplexní chod lůžkové i ambulantní péče celého pracoviště.

Historie budovy v Kateřinské ul. 30

Nejstarší částí kliniky je kostel Sv. Kateřiny, jehož gotická stavba vznikla v době založení Univerzity Karlem IV. Z původní stavby zbyla byla pouze štíhlá hranolová věž, která tvoří průčelí dnešního kostela. Palác, v němž klinika sídlí, vznikal mezi léty 1737-1741 a je dílem  Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Františka Maxmiliána Kaňky. Na vnitřní výzdobě se podíleli štukatér Bernard Spinetti a sochař František Weis. Nástropní fresku vytvořil Václav Vavřinec Reiner. Nad vstupním portálem si můžete prohlédnout pozdně barokní  sochu svaté Kateřiny. Stavby i vedlejší rozsáhlá veřejná Kateřinská zahrada jsou chráněnou kulturní památkou hl. m. Prahy.