Kabaret U kuřího oka

Kabaret založil v restauraci U kuřího oka v Hálkově (dnes Londýnské) ul. 623/30 na Vinohradech mladý sochař, student pražské Uměleckoprůmyslové školy František Fiala, který zde poprvé použil pseudonym  Ferenc Futurista. Literárními spolupracovníky kabaretu byli režisér a výtvarník Jiří Dréman (pseud. Hala, později významný člen Červené sedmy) a Futuristův spolužák Josef Skupa, loutkář a budoucí zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka. Hudebně spolupracoval Futuristův bratr Eman Fiala, který jako klavírista, skladatel i spoluherec provázel slavného komika převážnou částí jeho umělecké dráhy. Působil zde i Vlasta Burian, často zde byl protagonistou také Jaroslav Hašek, na jehož účast se vylepovaly plakáty, ale on se klidně dostavil až v jiný den. Propagace podniku byla také "divoká". Narychlo se vyráběly plakáty, které byly vylepovány do výloh obchodů apod.

Ferenc Futurista v kabaretních skečích, které si sám psal, vystupoval jako klaunský excentrik, známý svými nadsazenými grimasami. Sázel na předválečné i válečné společenské poměry, do kterých se vtipně trefoval. Akce často balancovaly na hranici recese, satiry a politického kabaretu za účasti osobností jako Egon Erwin Kisch nebo Emil Artur Longen. Futurista při svých vystoupeních rád vyvolával hororovou atmosféru, používal černý a drsný humor, a proto se mu přezdívalo car Ivan Hrozný české komiky. Tato komika přitahovala zejména bohémské obecenstvo a formovala novou kabaretní a divadelní kulturu.

Podnik zanikl v roce 1915 a její zakladatel pokračoval ve své umělecké dráže v kabaretu Rokoko.

V roce 1928 zakoupila dům Církev adventistů sedmého dne a vybudovala v něm svoji modlitebnu.