Václav Vejrych

Tento architekt se narodil dne 14. listopadu 1873 v Horní Branné u Jilemnice do stavitelské rodiny. Vystudoval vyšší průmyslovou školu v Praze a praxi absolvoval u Jana Vejrycha i Josefa Sakaře. Po studiu se usadil na pražských Královských Vinohradech, kde následně sídlila i jeho projekční kancelář.

Raná tvorba se ještě hlásila k secesi, jako např. budova spořitelny ve Dvoře Králové nad Labem, vybudovaná v letech 1909 až 1910, nebo vila Josefa Horáka v Semilech (1911–1913), na níž spolupracoval s Vojtěchem Piklem. 6asto spolupracoval s architektem Jaroslavem Kabešem, s nímž navrhl rondokubistickou budovu gymnázia v Pelhřimově (1923).

V Táboře vznikla v letech 1927 – 1929 podle jeho plánů na adrese Husova 1570/23 budova základní školy Tábor, Obchodní škola (1930–1931) v Jiráskově ulici čp. 161, Okresní dům, postavený v letech 1930 až 1931 (Na Parkánech čp.1623) nebo Střední škola strojní a stavební (1931–1932) v Komenského ulici čp. 1670/4.

S architektem Jaroslavem Kabešem také vyprojektoval novostavbu Vinohradské záložny (1930–1933) v  Jugoslávské ulici čp. 2578/19 a s  Františkem Markem i Zbyňkem Jirsákem navrhli Vinohradskou sokolovnu v  Riegrových sadech čp. 2400/1a, vybudovanou v letech 1936 až 1941.

 V Táboře od Vejrycha dále pochází budova Městské úřadu na Žižkově náměstí 11, postavená v letech 1934–1935, knihovna Tábor v Jiráskově ulici 1775/3 z let 1934–1939, a především Sbor božích bojovníků Církev Československé ve Farského ulici čp. 1960, postavený v letech 1938 až 1939.

Tento architekt, který se několika významnými stavbami výrazně podepsal na podobě Královských Vinohrad, zamřel 12. září 1954 v Praze.