Jan Zeyer

Tento architekt, přináležící ke generaci Národního divadla, se narodil dne 21. března 1847 v Praze do rodiny stavitele a tesařského mistra Jana Zeyra a Eleonory Elisabethy. Pokřtili jej 28. března jako Jana Křtitele Ernsta v kostele sv Jindřicha na Novém Městě pražském a v letech 1866 až 1870 studoval na pražské české technice u Josefa Niklase i na německé technice (1871) u Josefa Zítka. Léta 1870–1871 strávil v Italii se sochařem Bohuslavem Schnirchem a v letech 1870 až 1873 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem a poté s Viktorem Skučkem.

Patřil k protagonistům historismu, především novorenesance. Dlouhodobě působil v čele Umělecké besedy, roku 1873 vstoupil do Spolku architektů a inženýrů a stal se členem poradního sboru pro zachování a udržování památek stavebních, uměleckých a archeologických.

Pochází od něj vila Augustina Švagrovského v Bechlíně čp. 52, postavená mezi lety 1874 a 1875. Spolu s  Antonínem Wiehlem navrhl dům Bohuslava Schnircha v Mikovcově ulici čp. 548/5 na Královských Vinohradech, dokončený roku 1875 a patřící k nejvýznamnějším realizacím v naší čtvrti, na Starém Městě pražském Olivův dům čp. 1032/14 v Divadelní ulici (1876), nárožní dům s taneční školou Karla Linka čp. 1050/12 v Divadelní, resp. Krocínově ulici, vybudovaný v letech 1875–1876, dům čp. 1035/17 v ulici Karolíny Světlé i dům „U Vratislavů“ čp. 317/15 ve stejné ulici (1877).

S architektem Viktorem Skučkem projektoval nájemní dům ve smíchovské - malostranské Zborovské ulici čp. 115/64, postavený v letech 1886 až 1887, nájemní dům (1886–1887) ve stejné ulici čp. 117/66, nájemní dům čp. 729/31 z roku 1891 na smíchovském Janáčkově nábřeží a nájemní dům čp. 91/35 tamtéž (1891). Na Malé Straně dále navrhl obytný dům „U černého orla“ na Újezdě čp. 402/33, pocházející z let 1892–1893, a v holešovické ulici Dukelských hrdinů roku 1894 nájemní domy čp. 693/37, čp 694/39 a čp. 696/43. Dále v této čtvrti od Zeyera pochází Řeznický dům na Bubenském nábřeží čp. 702/12.

Na Novém městě pražském se angažoval při snaze o záchranu kostela svatého Václava Na Zderaze, neboť v okolí se bouraly domy pro dnešní Resslovu ulici a demolice ohrožovala i samotnou sakrální stavbu. Zeyer dne 28. března 1898 formuloval návrh Městské radě na zachování kostela a podařilo se jej z demoličního plánu vyjmout.

Jeho bratr Julius patřil k významným básníkům a prozaikům. Jan se roku 1872 oženil s Františkou Švagrovskou (1844–1909), s níž měl dva syny, akademického malíře Jana Angela (1878–1945) a právníka Alexandra (1882–1958). Dcera Eva skonala v mládí. Jan Zeyer zemřel dne 6. května 1903 v Praze a byl pohřben do hrobky na Olšanských hřbitovech (V-21-269).