Melchior Vischer
Německy mluvící spisovatel, dadaista, režisér českého původu.
Narodil se 7. ledna 1895 v Teplicích, zemřel 21. dubna 1975 v Berlíně.
Narodil se jako Emil Walter Kurt Fischer 7. ledna v Teplicích, po maturitě narukoval do armády a v první světové válce jej brzy povýšili, ale při bojích v Haliči utrpěl těžké zranění. Proto následně strávil zbytek vojny v lazaretu nedaleko Prahy a po svém zotavení studoval germanistiku, dějiny umění , filozofii a matematiku na německé Univerzitě v Praze. Současně pracoval jako redaktor pro noviny Prager Presse.
V letech 1918 až 1923 bydlel v domě čp. 1352/32 v Polské, tehdy Nerudově ulici na Královských Vinohradech, přímo naproti Riegrovým sadům. Roku 1918 si vzal za ženu herečku Evu, rozenou Segaljevičovou (pseudonym Eva German, 1896–1944), která je doložena k roku 1922 jako recitátorka v malém sále Uranie, kde mj. přednášela dílo svého muže.
Roku 1920 mu vyšel první román Vteřina mozkem, který jej zařadil k nejvýznamnějším představitelům dadaismu v Praze. V této době do okruhu jeho známých patřili Franz Kafka, který bydlel ve stejné ulici v Polské 48, nebo Ernst Weiss. Setkal se také s Alfredem Dönblinem i Robertem Musilem. Kafkovi též poslal roku 1922 vydanou novelu Zajíc i s věnováním. S Tristanem Tzarou si pravidelně dopisoval a díky němu se seznámil s Francisem Picabiou. S Tzarou též plánoval sestavit dadaistickou antologii s pracovním názvem Dadaglobe, ale k tomu nikdy nedošlo.
Roku 1923 jej vyznamenal Alfred Dönblin „čestným zmíněním“ při příležitosti předávání Kleistovy ceny a téhož roku odjel do Německa, kde jako režisér a dramaturg pracoval pro divadla ve Würzburgu, Bamberku a Baden-Badenu. V posledně jmenovaném inscenoval během tří let dvacet her od Wiliama Shakespeara přes Carla Goldoniho, Karla Georga Büchnera, Augusta Strindberga, Georga Bernarda Shawa až po české autory Františka Langera a Karla Čapka.
V roce 1927 se usadil v Berlíně a pracoval jako spisovatel na volné noze. Žil zde velmi osamoceně a kvůli finanční tísni se začal věnovat zakázkovému psaní zábavných románů, které se prodávaly ve vysokých nákladech. To mu finančně umožnilo dokončit monografii o Janu Husovi a roku 1940 ji vydalo frankfurtské nakladatelství Societäts-Verlag jako dvousvazkovou publikaci pod názvem Jan Hus. Sein Leben und seine Zeit. Pokud se jedná o vztah Čechů a Němců, je Vischer myšlenkově spřízněn s Emanuelem Rádlem, jak je patrno např. z kapitoly věnované předhusitským Čechám. Melchior Vischer se Husovi přiblížil tím, jak zachytil dobové poměry, které Čechy a Němce zahrnovaly pod pojem natio Bohemica a čtrnácté století se mu stalo důkazem pro životaschopnost českého lidu v soužití se zemskými Němci.
Roku 1944 zemřela jeho manželka Eva a druhé manželství se však brzy rozpadlo. Po skončení války pracoval pro různé berlínské noviny i časopisy a roku 1951 přesídlil do Východního Berlína, kde mu ministr kultury Johanes R. Becher přislíbil nové vydání svých děl, především biografie Jana Husa. Jelikož tyto sliby zůstaly nesplněny, tak se Vischer vrátil zpět do západní části města. Roku 1955 nakladatelství Societäts-Verlag znovu vydalo biografii Jana Husa, ale v redukované podobě, neboť z 814 stran jich zůstalo jen 415.
M. Vischer zemřel v Berlíně dne 21, dubna 1975 a po jeho úmrtí přinesly krátký nekrolog jediné noviny, stejné, kde básníkova dcera otiskla smuteční oznámení. Roku 2021 vydalo nakladatelství knihu: Výbor z díla: Vteřina mozkem. Zajíc.
Datum vytvoření: 20.1.2025 21:18
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba
