Bohuslav Schnirch: Anděl, hrob Aleny Šámalové Veselovské, Vyšehradský hřbitov 9-1 (Vyšehrad)

Sochař Bohuslav Schnirch (1845–1901) byl dlouholetý předseda výtvarného odboru Umělecké besedy, aktivní sokol a přesvědčený vlastenec. Pocházel z významné rodiny pražských stavitelů. Učil se v kamenické dílně ve Štýrském Hradci, poté studoval na vídeňské Akademii, v Mnichově a Římě. V roce 1873 se vrátil do Čech. Od r. 1873 pracoval na výzdobě Národního divadla, Rudolfina, Národního muzea, Zemské banky a Pražské městské pojišťovny. Vytvořil jezdecký pomník Jiřího z Poděbrad v Poděbradech. Bydlel v  Mikovcově ulici čp. 548/5 na Královských Vinohradech v domě, který mu navrhl Antonín Wiehl a sám Bohuslav Schnirch si zpracoval návrhy sgrafit a vlysu.

Rodiče Aleny Šámalové byli zoolog, entomolog, hydrobiolog a univerzitní profesor Jaromír Šámal, její matka Milada Šámalová byla rozená Cebeová a je rovněž pochována ve stejném hrobě na Vyšehradském hřbitově. Dědeček z otcovy strany byl Přemysl Šámal (1867-1941), odbojář a kancléř prezidentů Masaryka a Beneše. Rodina Aleny Šámalové byla za německé okupace značně zdecimována. Její otec byl za heydrichiády zastřelen a matka se svým bratrem byli uvězněni postupně v řadě koncentračních táborů. Alena se svým starším bratrem Jiřím byli posláni na převýchovu do Německa, kde se jich ujali manželé Weissovi z Weinheimu a přijali je za své. Po válce se sourozenci vrátili do Čech, ale stále udržovali s Weissovými korespondenčně přátelský vztah. Jiří vystudoval medicínu a Alena přírodovědeckou fakultu. V roce 1961 se provdala za významného zoologa Zdeňka Veselovského, s nímž měla syny Zbyňka a Zdeňka. Bratr Jiří se zabil při pádu z koně v roce 1976, její matka Milada zemřela v roce 1981. Alena Veselovská se pak v osmdesátých letech odstěhovala i se syny do Weinheimu, kde pečovala o paní Weissovou až do její smrti v roce 1986. Po tzv. sametové revoluci se Alena Veselovská roz. Šámalová vrátila do Československa, kde žila na rodinném statku v Gerlově na Šumavě.