František Schlaffer (Nové Město)

František Vojtěch Schlaffer se narodil 17. prosince 1855 v Poděbradech do rodiny řídícího učitele Václava Schlaffera a jeho ženy Anny, rozené Froňkové. V letech 1873 až 1879 František vystudoval obor pozemní stavitelství na České škole technické, tedy dnešním ČVUT, kde patřil k žákům Josefa Niklase i Josefa Schulze a také procestoval Itálii, Francii a Německo, Stavitelem se stal dle výnosu c. k. místodržitelství ze dne 21. dubna 1886 a na základě magistrátního dekretu z 28. dubna téhož roku. Dlouhodobě spolupracoval s Josefem Šebkem, s nímž založil firmu Schlaffer & Šebek. Zázemí měl na Karlově náměstí v domě „U bílého beránka“ čp. 555/31 a ve své tvorbě navrhoval stavby ve stylu pozdního historismu i secese.

Z jeho rozsáhlého díla lze jmenovat dům „U Hroznu“ ve staroměstské ulici Skořepka, postavený roku 1889, přestavbu nedalekého domu čp. 422 ve stejné ulici, dům "U Šturmů" na nároží Uhelného trhu a Skořepky z roku 1890 nebo ležákové sklepy Nového pivovaru na náměstí Dr. Holého v pražské Libni (1891). Další realizace se nacházejí na Novém Městě pražském a jedná se o trojici domů v  Dittrichově, resp. Resslově ulici čp. 1772, 1773, 1775, které postavili s Josefem Šebkem v letech 1892 až 1893. Dále Schlaffer navrhl fasádu nájemního domu v ulici Na Florenci (1895), první Suchardovu vilu v bubenečské Slavíčkově ulici, postavenou v letech 1895 až 1896, nebo přestavbu domu „U Malířů“ v malostranské ulici „U Zlaté studně“ (1897).

Další stavbu nalezneme opět na Novém Městě, neboť roku 1898 realizoval výrobní objekty České grafické unie v ulicích Na Děkance a Svobodově čp. 1961 (1898). Dále spolu s Josefem Šebkem postavili v letech 1898 až 1900 Ústřední elektrickou stanici v pražských Holešovicích, dům „U modrého hroznu“ na nároží Ovocného trhu a Havířské ulice na Starém Městě pražském (1899 – 1901) nebo v letech 1900 až 1902 realizoval výstavbu mostárny a přístavbu strojovny Rustonky v pražském Karlíně. Následující dílo zahrnuje kolej Arnošta z Pardubic ve Voršilské, resp. Ostrovní ulici na Novém Městě (1901), Vršovickou rafinerie na cukr a sirob v Petrohradské ulici z roku 1902, fasádu nájemního domu v ulici Na Florenci (1903), vodárnu Mazanka v pražské Libni, postavenou v letech 1903 až 1904, i dům „U Zlatého slona“ ve staroměstské Dlouhé ulici z let 1905 až 1906.

Z mimopražských staveb je nutno uvést chlapeckou školu v Poděbradech (1903 – 1905) nebo vlastní vilu, kterou si postavil v Černošicích, přesněji v části Dolní Mokropsy roku 1904. Ta se jmenovala Pod Deštníkem.

Na Novém Městě pražském se také nacházejí Chemický ústav České techniky z roku 1907, stojící na nároží Dittrichovy a Trojanovy ulice čp. 339, dům „U Švantlů“ v  Ječné ulici čp. 548 (1912) i dům „U Sliveneckých“ mezi ulicemi Ječnou a Malou Štěpánskou čp. 545, který Schlaffer přestavěl v letech 1912 až 1913. V letech 1914 až 1916 došlo u kostela Zvěstování Panny Marie Na trávníčku pod jeho vedením k romantickému otlučení omítek i vyspárování režného kamenného zdiva a k roku 1915 je doložena oprava průčelí vlastního domu „U bílého beránka“ na Karlově náměstí.

Roku 1893 se stal členem Spolku architektů a inženýrů a roku 1895 jej zvolil do užšího výboru Národopisné výstavy. Dne 8. srpna 1903 se oženil s Otylií Weitenweberovou.

Tento významný architekt a stavitel zemřel 26. září 1924 v Černošicích.