Antonín Popp: Busta Josefa Herolda (Vyšehrad)

Josef Herold se zapojil již během studií práv do veřejného života v rodných Vršovicích, kde založil Besedu a Sokol. Po ukončení studií byl zvolen do vršovického zastupitelstva a záhy se stal i starostou. V roce 1881 si otevřel advokátní kancelář na Královských Vinohradech, kde byl též členem zastupitelského sboru. Bydlel v domě Francouzská č.p. 593/5, na němž je umístěna jeho pamětní deska. Pracoval i ve výboru spolku právníků Všehrd, v Akademickém čtenářském spolku a mnoha dalších. Jeho jméno je však spojeno s Národní stranou svobodomyslnou, jejímž byl jedním z vůdců a mluvčích. Mladočechy zastupoval v českém sněmu od roku 1883, v říšské radě pak od roku 1888.  V občanském povolání byl ředitelem Zemské banky Slavie. Roku 1896 se stal členem zemského výboru a intendantem Král. českého (Národního) divadla a také ředitelem pražské konzervatoře.

Pochován je v  arkádách Vyšehradského hřbitova v hrobce č. 14-48, kde je mimo jiné i pohřben jeho syn, advokát a pozdější starosta Vršovic Otakar Herold (1877-1946).

Sochař, medailér a v neposlední řadě i pedagog Antonín Popp se vyučil u svého otce Arnošta Poppa, sochaře a modeléra porcelánu. Vedle dvaatřiceti portrétních medailonů českých králů pro Národní muzeum se zúčastnil výzdoby celé řady pražských veřejných budov a stal se jedním z nejproduktivnějších českých sochařů. Učil modelování na České technice, kde roku 1896 dosáhl hodnosti docenta a rovněž učil i na UMPRUM v Praze.

Antonín Popp je také autorem alegorických soch Nadšení a Ušlechtilosti nad hlavním portálem Národního domu na náměstí Míru a podílel se i na výzdobě Divadla na Vinohradech. Na Vyšehradském hřbitově se můžeme s jeho dílem setkat při sochařské výzdobě hrobů Jana Evangelisty Purkyně (hrob 5-59), Maternové (plastika dítěte na hrobě 10-130), V. Škardy (alegorické sochy Práva a Moci na hrobě 14-10), rodiny z Ungrů (portrétní sousoší Jany z Ungrů a Elzinky na hrobě 14-13) či na původním hrobě pěvkyně Marie Podvalové-Kriebelové (socha Krista,14-15).