Paul Kornfeld (Vinohrady)

Paul Kornfeld vyrůstal se třemi sourozenci v zámožné pražské židovské rodině, jeho otec vybudoval z přádelny a barvírny v Libni prosperující chemický závod. Kornfeld navštěvoval piaristickou obecnou školu v Panské ulici a německé gymnázium ve Štěpánské (podobně jako o pět let starší Max Brod). Ve Štěpánské patřili mezi jeho spolužáky pozdější básníci a spisovatelé Franz Werfel, Willy Haas, Hans Janowitz nebo herec Ernst Deutsch, sblížili se také s okruhem přátel kolem Maxe Broda. Podobně jako jeho spolužáci a přátelé, měl Paul Kornfeld literární sklony a ambice. Po smrti staršího bratra však od něj rodina očekávala, že nastoupí do rodinného podniku. Raději proto odešel do Německa, nejprve do Frankfurtu, kde slavil úspěch s expresionistickými tragédiemi Die Verführung (1916, Svedení) a Himmel und Hölle (1919, Nebe a peklo) a v r. 1925 do Berlína, kde se stal dramaturgem v Deutsches Theater u Maxe Reinhardta.

V letech 1928 – 32 působil v Darmstadtu. Kornfeld psal i satrické společenskokritické hry, např. Der ewige Traum (1922, Věčný sen), Kilian (1926), Smither kauft Europa (1929, Smither kupuje Evropu). Patrně nejvýznamnější Kornfeldovo dílo je historické drama Jud Süß (1931, Žid Süss), pro které se inspiroval příběhem židovského finančníka Josefa Süsse Oppenheimera (podobně jako Lion Feuchtwanger o šest let dříve). Krátce před nástupem Hitlera k moci se Paul Kornfeld vrátil do Prahy. Zde vznikal po dobu osmi let jeho jediný román Blanche oder Der Atelier im Garten (Blanka anebo Ateliér v zahradě), jehož rukopis Kornfeld svěřil jedné české známé, která toto dílo ukrývala po dobu okupace. Román vyšel až v r. 1957. Kornfeld byl koncem roku 1941 deportován do Polska, kde následujícího roku zemřel v koncentračním táboře v Lodži.

V Kornfeldově osobním životě hrál velkou roli vztah s herečkou Frittou Brodovou, se kterou se oženil v r. 1918. Po osmi letech se Fritta Brodová s Kornfeldem rozvedla, což Kornfeld nesl trpce a bolestně. Motivy z jejich milostného vztahu se objevují v mnohých Kornfeldových dílech, od povídky Die Begegnung (1917, Setkání) až po román Blanka aneb Ateliér v zahradě, který líčí fascinaci i bolest, kterou Kornfeld vůči této ženě pociťoval.