Kněžna sv. Ludmila, část 2

Václav byl synem Vratislava a Drahomíry. Vládl asi 10 let, avšak v roce 935 byl zavražděn svým mladším bratrem Boleslavem. Ten pak byl nazýván Ukrutný. I přes bratrovraždu byl poměrně úspěšným vládcem české země.

Václav se narodil asi v roce 907. V roce 921, kdy byla zavražděna jeho babička Ludmila, mu bylo asi 14 let. Jeho mladšímu bratrovi Boleslavovi bylo v té době asi 6 let.

Uvádí se, že Vratislav zemřel 13. února 921, patrně v boji při tažení proti Maďarům. Václavovi bylo v té době 14 let a jako regentka se ujala moci jeho matka Drahomíra. Je pravděpodobné, že rivalita s tchýní Ludmilou, někdejší kněžnou, i různý názor na "zahraniční" spojenectví mohl vést k rozhodnutí Drahomíry zhruba o půl roku později odstranit Ludmilu z cesty. Předtím, v roce 915, se Vratislav ujal vlády po Spytihněvovi.

Z uvedených zemřel nejmladší Václav, ve věku asi 28 let. Stal se obětí bratrovraždy. Spytihněv, starší syn Ludmily padl asi ve věku 40 let. Mladší syn Vratislav asi 33 let. Vyššího věku se dožil Boleslav, Václavův bratr. Zemřel ve věku asi 57 let.

Kněžna Ludmila byla uškrcena vlastním závojem. Údajní vrahové Tunna a Gommon podle legendy nechtěli prolít její krev mečem, aby podle tehdejších zvyků nebyla být prohlášena za mučednici. Závoj resp. šál se však nakonec stal jejím hlavním symbolem po svatořečení zhruba o dvě století později.

Ludmila byla pohřbena na Tetíně a Drahomíra zde nechala vybudovat kostel sv. Michala. Poté, co se mladý kníže Václav ujal v roce 925 moci, nechal ostatky Ludmily převézt do Prahy, do kostela sv. Jiří, poblíž knížecího sídla. Toto bylo ve své době vyjádřením svaté úcty k významné osobnosti. Rotundu sv. Víta (později bazilika, dnes katedrála) založil Václav o několik let později a sem byly Boleslavem přeneseny jeho ostatky.

Kníže Vratislav II. byl spojencem císaře Jindřicha IV. a jako první Přemyslovec dosáhl titulu českého krále. Od té doby byl králem Vratislavem I. Byl úspěšným panovníkem a svoji zemi pozvedl politicky i ekonomicky. Není bez zajímavosti, že jeho starší bratr se jmenoval rovněž Spytihněv (II.) a jedné ze svých dcer dal jméno Ludmila. Ta se později stala Polskou kněžnou. Titulu římského císaře dosáhl až Karel IV. Svatořečenými Přemyslovskými knížaty byli pouze Ludmila a její vnuk Václav.

Karel IV., po otci Lucemburk po matce Elišce Přemyslovec. Ctil odkaz přemyslovských vládců české země i prapředky Václava a jeho babičku Ludmilu. Najdeme je spolu s dalšími v galerii světců na Karlštejně i na Zlaté bráně svatovítské katedrály. Ludmilin odkaz šířili i klerici Karlova dvora Jan IV. z Dražic a jeho nástupce arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Byla to zřejmě i součást strategie na posílení významu Čech v Evropě.

Počítáme-li místa, najdeme jich v dnešní Praze 2 asi 20. Od kostela sv. Ludmily, vyobrazení v kostelích, soch na fasádách obytných domů až po baštu sv. Ludmily na vyšehradských hradbách. Pokud bychom však počítali jednotlivá ztvárnění, jej jich podstavě více. Jen v kostele sv. Ludmily na Vinohradech najdeme sv. Ludmilu devětkrát. Také kde jinde, že? Přehled naleznete v publikaci Svatoludmilská místa v Praze 2 (vyd. MČ Praha 2, 2021) a navštívit je můžete v rámci hry Putování Prahou 2 za kněžnou Ludmilou.

Uvádí se, že s příchodem křesťanství a s ním spojených zvyklostí vzrůstala potřeba mešního vína. Dále, že kněžna Ludmila nechala právě na Mělnicku založit první vinici. Na historickou tradici zde navazuje vinařství Chateau Mělník a zámecké vinné sklepy. Víno Ludmila se stáčí do lahví s charakteristickým baňatým, tzv. "kalamářovým" tvarem.

Autorem oratoria Svatá Ludmila je Antonín Dvořák. Napsal je v letech 1885 - 1886 na text Jaroslava Vrchlického. Mimochodem, oratorium je rozsáhlé koncertní dílo pro sólisty, sbor a orchestr, zpravidla na duchovní téma. Nejprve bylo provedeno v Británii, kde autor slavil úspěchy i s jinými velkými díly (Stabat Mater, Rekviem). V Čechách oratorium zaznělo poprvé 1887 v Národním divadle pod taktovkou autora. Bedřich Smetana byl v té době již po smrti. Josef Suk st., pozdější zeť A. Dvořáka, v té době teprve studoval na Pražské konzervatoři.

Uvádí se, že jméno Ludmila se v roce 2016 drželo v české populaci na 39. místě mezi ženskými jmény. Ludmil bylo necelých 73 tisíc a jejich průměrný věk byl 66 let. Obliba tohoto jména však delší dobu klesá. Ještě v roce 1999 bylo jméno Ludmila v naší populaci na 10. místě (před 100 tisíc Ludmil). A trend dokresluje skutečnost, že podle ČSÚ byla Ludmila v lednu 2019 až na 160. pozici mezi jmény pro novorozené holčičky.