Dům Kladská čp. 1462/3. Foto: P. Líbal

Nájemní dům, Kladská čp. 1462 (Vinohrady)

Činžovní dům čp. 1462 na nároží Lužické a Kladské ulice, naproti Sadům bratří Čapků (dříve Městský sad, později Bezručovy sady), je navržen v secesním stylu. Odlišuje se tak od okolních domů, které zde vyrůstaly na přelomu 19. a 20. století a mají většinou historizující nebo eklektickou fasádu.  

Sdílet

Historie

Dům nechal v letech 1907 až 1908 vybudovat Josef Rejchl podle plánů Emila Králíčka a Bohumila Waiganta. Dispozice navrhl Josef Kutina a pod plány jsou dále podepsáni tesařský mistr Václav Tuček a kominický mistr Josef Tulín. Jako autory sochařské výzdoby jsou uvedeni Karel Pavlík a Antonín Waigant, bratr Bohumila. Roku 1928 došlo k přístavbě podkroví pro Světský ústav šlechtičen "U sv. Andělů", kterou projektoval František Kurz, a ten je také autorem stavebních prací z roku 1935. Pro stejný ústav „U sv. Andělů“ navrhl Jaroslav Záleský úpravy z roku 1937, týkající se vstupu z Lužické ulice, a Václav Kopecký projektoval úpravy podkroví z roku 1941. Další stavební činnost pochází z roku 1950 pro Dobročinnou nadaci u sv. Andělů. Roku 1955 proběhla adaptace krámu v Kladské ulici na byt.

Popis

Jde o čtyřpatrový pozdně secesní nárožní dům. Z obou průčelí vystupuje dvojice mělkých segmentových arkýřů a nároží zvýrazňuje polygonální arkýř, původně zakončený věží. Balkony, umístěné směrem k sadům, mají kovová zábradlí s geometrickým dekorem. Tím je zdobena, hlavně u vstupu a kolem oken, také fasáda. 

Autoři

Emil Králíček (11. 10. 1877 Havlíčkův Brod - 1930 Praha) studoval na stavební průmyslové škole v Praze. Kolem roku 1900 se vypravil do Darmstadtu, kde pracoval v ateliéru slavného architekta Josefa Maria Olbricha. Po návratu do Prahy působil několik let ve stavební firmě Matěje Blechy, kde například vypracoval návrhy kostela sv. Vojtěcha v Libni (1905), sousední sokolovnu postavenou v letech 1909 až 1910, nebo Šupichovy domy na Václavském náměstí (1911 – 1919). Z kubistických realizací je nutno uvést lampu za Adamovou lékárnou na Jungmannově náměstí z roku 1912 nebo Husovu kapli na Žižkově z let 1912 až 1913. Roku 1913 se osamostatnil a v letech 1913 až 1914 navrhl několik činžovních domů v protějším bloku mezi Lužickou, Chodskou a Slovenskou ulicí.

Bohumil Waigant (26. 1. 1885 Praha – 17. 8. 1930 Hradec Králové) také patřil k žákům Jana Kotěry, jehož 150. výročí narození si roku 2021 připomínáme, na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Z vinohradských realizací je třeba zmínit domy v Chopinově ulici.

Současnost

Dům je vizuálně v dobrém stavu, fasáda působí až na drobné defekty velice autenticky.

Galerie: 
Dům Kladská čp. 1462/3. Foto: P. Líbal
Dům Kladská čp. 1462/3, detail. Foto: P. Líbal
Dům Kladská čp. 1462/3, detail. Foto: P. Líbal
Dům Kladská čp. 1462/3. Foto: P. Líbal
Katastrální území

Umístění: Kladská 3, Lužická 41, čp. 1462/XII, Praha 2 - Vinohrady 

Architekti: Emil Králíček, Bohumil Waigant

Realizace: 1907 - 1908

Adresa
Kladská 3
120 00 Praha 2
Česká republika
50° 4' 25.2048" N, 14° 26' 51.2664" E
Odkazy a literatura:
Zdeněk Lukeš, Praha moderní III, Velký průvodce po architektuře 1900 – 1950, Pravý břeh Vltavy, Praha 2014, s. 292
Zdeněk Lukeš – Ester Havlová – Vendula Hnídková, Emil Králíček – Zapomenutý mistr secese a kubismu, Praha 2005.
Dalibor Prix a kol., UPP, Velká Praha V-Ž, Praha 2017, s. 1002.
Jan E. Svoboda – Zdeněk Lukeš – Ester Havlová, Praha 1891 – 1918, Praha 1997, s. 125.
Datum poslední aktualizace: 9.4.2021 21:47
Datum vytvoření: 9.4.2021 21:30

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?