Brána Špička, V Pevnosti 159/5b (Vyšehrad)

Období vlády Karla IV. přineslo význačné změny v podobě a významu Vyšehradu. Král Karel IV. chápal toto místo jako důležitý odkaz předchozích vládnoucích Přemyslovců a před vlastní korunovací vytvořil tzv. Korunovační řád, v němž jeden z bodů byla i návštěva Vyšehradu budoucího krále den před korunovací, kterou celý ceremoniál začínal. Vyšehradu věnoval Karel IV. pozornost po stránce stavební. V letech 1348–1350 nechal přestavět opevnění, které se stalo důležitým pro obranu nově založeného Nového Města. Karlovo opevnění mělo tehdy dvě brány. Mohutná gotická východní brána, zvaná později Špička, podle devíti věžic, tvořila výraznou dominantu ještě v době raně barokního rázu Vyšehradu. Druhá brána ležela směrem k Novému Městu pražskému a bývala proto nazývána Pražská a později Jeruzalémská. Tato brána byla zbořena v době husitských nepokojů v roce 1420, takže o její podobě nemáme příliš informací. Do Prahy vedla tedy cesta od jihu přes Vyšehradskou pevnost, do níž se vstupovalo bránou Špička, a směrem k Praze se vycházelo Pražskou bránou. Kolem roku 1700 došlo k výrazné změně, když bylo z mohutné dvoupatrové průjezdné pevnostní věže s ochozem a devíti věžicemi ubouráno první patro a ve druhé polovině 19. století pak byla zbořena při rozšiřování ulice V Pevnosti pravá strana přízemí.

Dnes je tato pozoruhodná stavba přístupná, neboť se v ní nachází Informační centrum.