Naděžda Kavalírová (Vinohrady)

Naděžda Kavalírová, rozená Morávková, se narodila roku 1923 v Opočně. V mládí byla členkou České strany národně sociální.Od roku 1945 studovala na Lékařské fakultě UK v Praze a současně na Fakultě tělesné výchovy. Jako členka Klubu akademiků Národně socialistické strany se zúčastnila 25. února 1948 pochodu studentů na Hrad k prezidentu Benešovi. Na protest proti postojům některých stranických kolegů po únorovému převratu ze strany vystoupila. Začátkem března 1948 byla vyloučena ze všech vysokých škol v Československu.

Roku 1949 se provdala za JUDr. Jiřího Kavalíra, soudce Krajského soudu v Praze a člena KSČ, pracovala jako vrchní sestra v Závodním ústavu národního zdraví Jáchymovské doly. Ze strany Stb byla vedena jako osoba zaměřená proti režimu.  V roce 1956 byla odsouzena ve fingovaném procesu za vlastizradu a špionáž. Na podmínku byla propuštěna z vězení v r. 1959. Pracovala jako pomocná dělnice, dělnice na soustruhu a později jako úřednice Národního výboru v Praze 9. V době normalizace byla Naděžda Kavalírová dlouhá léta zaměstnána na Ministerstvu práce a sociálních věcí. 

Po listopadu 1989 se zasloužila o řešení otázek odškodnění politických vězňů a podílela se na tvorbě legislativních návrhů na toto téma.

MUDr. Naděžda Kavalírová vykonávala funkci předsedkyně Konfederace politických vězňů, později též předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Z rukou arcibiskupa M. Vlka převzala 28. září 2004 Svatováclavskou medaili a nedlouho poté jí udělila Společnost Jana Masaryka Medaili cti a vděčnosti. 28. října 2006 jí bylo prezidentem republiky Václavem Klausem uděleno státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.

Čestné občanství MČ Praha 2 uděleno 28. dubna 2005. 

Naděžda Kavalírová zemřela v Pardubicích ve věku 93 let.