Hana Vítová (Vyšehrad)

Hana Vítová, vlastním jménem Jana Lašková, byla dcerou sólisty Národního divadla Hanuše Laška. Své umělecké jméno získala v prvním angažmá v Osvobozeném divadle, kde hrála od svých sedmnácti let s přestávkami až do uzavření divadla po Mnichovu 1938. (V letech 1935–1937 hrála v divadle Vlasty Buriana.) Poté nastoupila v operetě Švandova divadla a přešla do divadla O. Nového (1941–1942). Hrála též v Uránii a ve Studiu Intimního divadla. Filmové začátky si odbyla v roce 1931 a hned film s Voskovcem a Werichem Peníze nebo život nastartoval její hvězdnou filmovou kariéru. Z řady filmových rolí dosáhla největšího ohlasu v melodramatickém filmu Noční motýl, kde vytvořila svou nejatraktivnější filmovou postavu. V roce 1949 ve filmu Pytlákova schovanka, natočeném O. Novým jako parodie filmových kýčů, s nadhledem shodila nejednu svou dřívější filmovou roli, kterých vytvořila na šedesát.

Po válce sice mohla dál filmovat, ale doba už nepřála hercům, kteří točili své filmy za protektorátu. Vystupovala tedy na tehdy oblíbených estrádách s R. A. Dvorským, vedla pražský kabaret U Tomáše (1953–1959) a jen občas dostala filmovou příležitost. Později pod civilním jménem Jana Rádlová (po prvním manželství s populárním operetním tenoristou J. Pospíšilem se znovu provdala za šéfredaktora časopisu Kinorevue Bedřicha Rádla) žila osaměle a překládala z angličtiny, němčiny i ruštiny.