Hana Zagorová (Vinohrady)

Hana Zagorová se narodila na Ostravsku v rodině stavebního inženýra a učitelky. V letech 1964–1968 studovala herectví na brněnské JAMU. První rozhlasovou nahrávku natočila v roce 1964, koncem šedesátých let se začala objevovat na televizních obrazovkách a v roce 1969 se přestěhovala do Prahy. Není bez zajímavosti, že svého času bydlela také v Praze 2 na Vinohradech nedaleko Bezručových sadů, nyní Sadů Bratří Čapků. V letech 1972–1974 vystupovala v divadle Semafor v představení Kytice. Od roku 1973 měla vlastní doprovodnou skupinu, kterou jí sestavil Karel Vágner. V roce 1980 se objevila ve filmu Trhák režiséra Zdeňka Podskalského. Natočila množství alb, jichž se prodalo přes 11 milionů. Její tvorba prošla velkým obloukem od rocku přes inteligentní pop až po šansony. Spolupracovala vždy s kvalitními muzikanty a skladateli, celou řadu textů si napsala sama. Měla vlastní pořady v televizi, často vystupovala v rozhlase, psala do časopisů a byla činná i literárně. Diváky a posluchače si vedle kvalitní tvorby podmanila i neokázalým a skromným vystupováním. V červnu 1989 podepsala petici Několik vět za propuštění politických vězňů a svobodu slova, což mělo za následek zákaz vystupování, které trvalo až do listopadu, kdy společně s Jaromírem Hutkou zazpívala při manifestaci na Václavském náměstí československou hymnu, stejně jako s Martou Kubišovou a Jiřím Suchým na Letenské pláni. Po společenských změnách 1989 našla nové výzvy. Účinkovala v muzikálech v Divadle Kalich, které se stalo její domovskou scénou. V roce 2015 byla uvedena do Síně slávy hudebních cen akademiků Anděl.  Celou řadu ocenění si přivezla i ze zahraničních vystoupení. Jejím druhým manželem byl slovenský tenorista Štefan Margita, s nímž v roce 2020 vydala své poslední album Konečně spolu. Téhož roku zemřela. Pochována je na Vyšehradském hřbitově.