Josef Anger

Josef Anger se narodil 30. 1. 1824 v Plzni jako syn plzeňského měšťana a mistra koželužského Matěje Angera a jeho manželky Antonie.

V létech 1845–1846 studoval na Stavovském technickém institutu v Praze. Ve studijním roce 1846–1847 studoval jako privatista vyšší matematiku na pražské univerzitě. Mezi jeho přednášející a zkoušející profesory patřil i fyzik a matematik prof. Christian Andreas Doppler. Zkoušky z fyziky a geodezie absolvoval ve školním roce 1847–48 na Polytechnickém institutu ve Vídni. Za vídeňských bouří v roce 1848 byl Polytechnický institut uzavřen. A tak po zkouškách z fyziky a mechaniky, které byly podmínkou pro studium stavitelství, se v roce 1849 vrátil do Prahy, kde pokračoval ve studiích na Českém stavovském technickém institutu. V lednu 1850, po dvou semestrech, vykonal ještě zkoušku z pozemního, vodního a silničního stavitelství a architektury.  V průběhu studií byl Josef Anger označován jako cílevědomý a ctižádostivý student. Od prvního vstupu na Stavovský institut i po dobu studia na Polytechnickém institutu ve Vídni byl hodnocený jako velmi pilný s výborným prospěchem. Jeho studium na pražské polytechnice připomíná sborník Památník pražských techniků z let 1847–1851, vydaný ke sjezdu studujících. Ten se konal v době probíhající Zemské jubilejní výstavy v roce 1891. Josef Anger, který se sjezdu účastnil, je v seznamu vedený jako jubil. vrchní inženýr královských uherských drah a městský stavitel.

Po ukončení studií nastoupil službu u státní dráhy a v roce 1851 se oženil s Alžbětou Hunšovskou. Jako inženýr asistent působil na stanicích v Běchovicích, Pečkách, Terezíně, Bohušovicích, Zábřehu a Moravanech. Nakonec byl přeložen jako vrchní inženýr královských uherských drah do Sedmihradska na železniční stanici Alvincz na trati aradsko-královobělehradské (Alba Iulia). Změny působiště mohl pravděpodobně ovlivnit přátelský vztah s Karlem Havlíčkem Borovským a jeho švagrem Františkem Jarošem. Časté stěhování rodiny se šesti dětmi vedlo k tomu, že v roce 1875 odchází do předčasného důchodu a stěhuje se do Prahy. V roce 1878 je mu udělena zednická koncese (Ukazatel spisovny AHMP) a od roku 1878 se objevuje jako projektant a civilní stavitel činžovních domů převážně na Vinohradech a Novém Městě pražském.

Podle dochovaných záznamů projektoval a vystavěl domy:  Balbínova 223/5, Jugoslávská 479/10, Jugoslávská 481/12, Legerova 389/56, Lublaňská 647/48, Myslíkova 1697/16, Myslíkova 1698/18, Na Zbořenci 261/5, Petrská 1169/27 a několik dalších na Vinohradech.

Osobu Ing. Josefa Angera zvěčnil spisovatel a redaktor František Xaver Svoboda ve veselohře Poslední muž. Premiéru měla v divadle na Královských Vinohradech v roce 1919. F. X. Svoboda, tehdy jako magistrátní technický úředník, doučoval jeho syna Otakara a rodinu J. Angera často navštěvoval i se svým přítelem, básníkem Bohdanem Kaminským. Svobodova veselohra se dočkala i dvou filmových zpracování. V roce 1934 jako Poslední muž (v hlavní roli Hugo Haas) a v roce 1947 jako Poslední mohykán (v hlavní roli Jaroslav Marvan).      

Ing. Josef Anger umírá 15. 6. 1906 v Praze. Pohřben je v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově, oddíl 2, č. hrobu 44–45 hr.