Svatopluk Beneš (Vinohrady)

Český divadelní, filmový, televizní a rozhlasový herec patří mezi naše nejznámější herce. Filmovou hvězdou se stal již ve svých šestnácti letech a zůstal jí téměř až do své smrti. Pro pamětníky jeho divadelních rolí i pro filmové fanoušky jí ale stále je. K herectví tíhnul od malička a ze studií na gymnáziu zběhl na konzervatoř do Prahy, kterou absolvoval v roce 1937. Po škole nastoupil do Divadla na Vinohradech, kde působil v letech 1935 až 1950. Pak přijal angažmá v Městských divadlech pražských. Za války byl krátce ženat s baletkou Evelýnou Koszlerovou, ale v roce 1946 se oženil s Boženou Truhlářovou, celoživotní partnerkou, s níž měl syna Svatopluka a dceru Alexandru. (A dovolí-li laskavý návštěvník soukromou poznámku autora, rád bych se zmínil, že jsem byl na základní škole Alexandřin spolužák. Benešovi bydleli na Vinohradech ve Šrobárově ulici a této ulici zůstaly věrny obě děti slavného herce i v dospělosti.) Za první republiky a za protektorátu patřil mezi hodně obsazované herce a mezi jeho filmovými partnerkami bychom našli Marii Glázrovou, Lídu Baarovou, Adinu Mandlovou, Zorku Janů či jeho celoživotní přítelkyni Natašu Gollovou.

Výčet filmových a divadelních rolí Svatopluka Beneše je neuvěřitelně dlouhý, ačkoliv jeho elegance a uhlazenost se nehodila do krámu socialistické filmové produkce. Přesto našel zajímavé role i v televizi, kde nalezl uplatnění jako angličtí lordi, sluhové či gentlemani. V současnosti je snad nejčastěji v televizi reprízován film Dobrý voják Švejk, kde vytvořil roli nadporučíka Lukáše.

Svatopluk Beneš nikdy nebyl v komunistické straně a v listopadu 1989 vrátil titul zasloužilý umělec a vyznamenání Za vynikající práci. Ve stáří trpěl oční chorobou a již téměř slepý natočil v roce 2003 svůj poslední film Želary. V roce 1997 byl oceněn Cenou Thálie za celoživotní dílo.