Karel Janšta
Český letec a střelec-radiotelegrafista, od září 1940 zapojen do prvních leteckých bojových úkolů 311. čs. bombardovací perutě RAF.
Až do své smrti bydlel v domě v Žitné 32 v Praze 2.
Narodil se 9. 12. 1912 v Troubsku a zemřel 10. 1. 1986 v Praze
Nikdo a nikdy nemůže dostatečně ocenit naši práci a oběti. To můžeme jen my sami.
Byli jsme skutečnými spojeneckými vojáky a prokázali jsme britské říši dobré služby, a tím i vlastní zemi.
A toto sebevědomí, které nás naplňuje, nám nesmí nikdo brát, ani vzít.
(Citace z pozůstalosti, zaslané dcerou Janou Zachovou)
Karel Janšta se narodil jako syn zemědělského dělníka v Troubsku u Brna. Zemřel 10. ledna 1986 v Praze, žil mnoho let až do své smrti ve funkcionalistickém domě v Žitné ul. čp. 2055/32.
Za první republiky byl ve Svazu letců republiky Československé (RČS, č. průkazu 1014). Po ukončení leteckého vzdělání byl dne 1. 7. 1936 zařazen jako polní letecký střelec-radiotelegrafista na letiště Praha k 71. Leteckého pluku 6. Po německé okupaci Československa odešel ilegálně přes Polsko a Francii do Anglie, kde se připojil k zahraniční armádě.
Od 10. září 1940 se už zapojoval do prvních leteckých bojových úkolů 311. bombardovací perutě RAF. Odlétal předepsaný turnus 200 hodin a jako instruktor vedl výcvik nových posádek ve střelbě. V RAF dosáhl hodnosti F/Lt. a zastával funkci Gunnery Leader. Prezident exilové vlády Edvard Beneš jej v roce 1943 jmenoval členem čs. Státní rady v Londýně. Jako jediný zástupce zahraniční armády zde zastával funkci předsedy branného výboru, a to až do návratu do vlasti a do vytvoření nového parlamentu. Do převzetí moci komunisty se s ním počítalo pro vyšší funkci v nové poválečné vládě. V Londýně byl též členem a hlavním organizátorem Společnosti Štefánikova Fondu pro pozůstalé po čs. letcích, pro tento fond zajišťoval prostředky mezi letci, byl též řádným členem Československé sociální demokracie a řádným členem tělocvičné jednoty Sokol Londýn.
Z armády byl vyřazen r. 1952, poté pracoval manuálně jako asfaltér a dlaždič, stejně jako mnozí další, kteří se účastnili bojů v zahraničí. Pádu komunismu se, bohužel, nedožil. V roce 1991 byl rehabilitován a prezidentem V. Havlem povýšen na plukovníka letectva.
Zdroj: Kratochvil: Rytíři nebes, 311. československá peruť RAF; vyd. Muzeum RAF Brno 2021 a podklady dcery J. Zachové
Důležitá životní data Karla Janšty:
1940 - 1945 F/Lt a Gennery leader v RAF - československý letec 311. bombardovací perutě
1940 - 1943 výkonný letec - palubní střelec - radista a instruktor palubních střelců
1943 - 1945 řádný člen exilové vlády v Londýně - předseda Branného výboru Státní rady československé ,
zakladatel a předseda Štefánikova fondu.
1952 - 1969 asfaltér
Datum vytvoření: 20.5.2022 14:12
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba