2 fotek v galerii

Augustiniáni kanovníci

Řeholní kanovníci, kteří žijí podle Řehole svatého Augustina. Tato řeholní komunita (Canonici regulares Sancti Augustini) působila také na Novém Městě pražském.

Jde prakticky o nejstarší kněžský řád v katolické církvi, který se vyvinul ze společenství kleriků, která vznikala ve 4. století díky sv. Eusebiovi i sv. Augustinovi a později dalším biskupům při jejich sídelních kostelích. Na začátku prvního tisíciletí kolem mnoha chrámů vyrůstala společenství tzv. kanovníků, kteří v průběhu staletí působili na různých místech a měli odlišná pravidla.

Roku 1059 Apoštolská stolice schválila pravidla nového řádu a tato instituce sjednocovala rozdílné prvky klášterní mnišské řehole s kněžskou službou kleriků. Hlavní poslání spočívalo v chórové službě, duchovní správě a vědecké práci. Organizačně sestávala ze samostatných kanonií, v jejichž čele stojí probošti, a kanonie se spojovaly do kongregací.

K nejvýznamnějším patří Kongregace sv. Salvátora v římském Lateránu, založená roku 1059. Roku 1387 vznikla v Nizozemí Windesheimská kongregace, snažící se o těsnější následování Krista.

Augustiniáni kanovníci v Českých zemích:

V zemích Koruny české postupně vznikaly kláštery v Roudnici nad Labem (1333), Jaroměři (1349), Kladsku (1849), Praze (1350), Rokycanech (1362), Sadské (1367), Třeboni (1367), Lanškrouně (1371), Šternberku (1371), Fulneku (1389), Prostějově (1391), Olomouci (1434) a Borovanech (1455).

V gotické Praze založil Karel IV. roku 1350 na nejvyšším bodě Nového Města klášter augustiniánů kanovníků s kostelem, zasvěceným Panně Marii a Karlu Velikému. Vznik tohoto konventu ideově souvisel se založením Nového Města pražského, a proto zakladatelé vybrali za místo nejvýše položený úsek zalomení hradby na samém konci nového městského opevnění nad Nuselským údolím.

Po husitských válkách zůstala kanonie opuštěna, ale řeholníci se sem vrátili roku 1437. V letech 1653 až 1650 proběhla raně barokní přestavba tohoto konventu a další počátkem 18. století.

Za Josefa II. došlo ke zrušení kláštera a po dočasném využití budov pro potřeby vojenského skladiště přešel bývalý konvent do vlastnictví nemocnice pro nevyléčitelně nemocné. V dnešní době zde sídlí Muzeum policie České republiky.

V současnosti augustiniáni kanovníci spravují farnost Brno-Tuřany na jižní Moravě.

Galerie: