Plán města Královské Vinohrady, 1895. Zdroj: archiv M. Frankla

Historické střípky (5): Jak rostly Vinohrady (Vinohrady)

Další ze série článků z minulých časů Prahy 2, které Vás přenesou o mnoho let zpět. Do míst a životů lidí, o nichž jste možná již slyšeli, možná dosud nikoliv. Tentokráte na téma jak neobyčejně rychle rostlo mladé město Královské Vinohrady. Přejeme příjemné počtení a skládání zajímavých střípků z naší historie.    

V knize Město Královské Vinohrady, kterou sestavil a roku 1895 vlastním nákladem vydal Julius Janeček, nalezneme kromě všeobecného popisu města, jeho obyvatel, průmyslu a obchodu, kulturního a společenského života také  plán Královských Vinohradů, který je pro poznání historie této části Prahy 2 stejně důležitý jako samotný text. Vydejme se společně jeho prostřednictvím na malou historickou procházku...

 „Vzrůst a rozvoj Královských Vinohradů jest neobyčejný a možno jej bez rozpaků porovnati se vznikem měst amerických.“ Nad bouřlivým rozvojem Královských Vinohradů, které byly od roku 1879 samostatným městem, se podivovali již současníci. Na konci 19. století se Vinohrady měnily doslova před očima: „Často vidíme jeden rok na poli vlniti se bujné obilí, téhož ještě roku spatříme několik mezníky vytyčených ulic, prázdných a pustých, a již roku následujícího objeví se několik rozsáhlých činžovních domů, které ukazují směr, polohu a šířku budoucí velkoměstské ulice.“ Z plánu města je dobře patrné, že souvislá zástavba v té době existovala především v dolní části Královských Vinohradů při hranicích s Prahou. Knihkupec Jan Gotthard, který na Vinohrady přišel roku 1891 a v dalších letech byl svědkem růstu města, později vzpomínal: „Královské Vinohrady zabíraly v té době sotva třetinu plochy, jakou mají dnes. Kdo chtěl z Vinohrad do Ječné ulice, musil zabočit z ulice Žitné do Sokolské a tak se tam dostal. Dnešní spojení bylo zřízeno teprve v polovici devadesátých let současně s elektrickou drahou.“

Purkyňovo náměstí, dnešní Náměstí Míru, také ještě nebylo zcela stavebně dokončeno: „Vinohradské náměstí bylo sotva z polovice zastaveno. Severní strana náměstí, tam kde je dnes Hlavova kavárna, až v místa, kde je budova Zemědělské osvěty, táhla se nízká zeď obrovské Eichmannovy zahrady, a za ní bylo pole.“ Ovšem o čtyři roky později, tedy roku 1895, již stála nová dominanta města, chrám sv. Ludmily, a na jeho východní straně novostavba Národního domu: „Dlouho pociťovanému nedostatku velkých veřejných místností odpomoženo stavbou obecní budovy rozměru velikých, v níž soustředěn nyní celý společenský i spolkový život na Královských Vinohradech.“ Zástavba východní části města tehdy dosahovala ulice Budečská, dále se nacházely jen ojedinělé skupiny domů a původní usedlosti. Na periférii města stál nedávno dostavěný Měšťanský pivovar. Právě v této části města nastala v dalších letech doslova stavební horečka.

Bouřlivému rozvoji města v námi sledovaném období odpovídá také růst počtu obyvatel a domů. Například roku 1890 bylo na Vinohradech napočítáno 34531 obyvatel a 703 domů. O deset let později na Vinohradech již žilo 52.504 obyvatel: „Měna obyvatelstva a jeho neobyčejný vzrůst v několika málo letech připomíná maně na rozkvět měst amerických tím lze i vysvětliti dosti často užívané pojmenování Král. Vinohradů Českým Chikagem.“  Možná překvapí, ale Vinohrady měly tehdy jen dva veřejné sady: „Ve většině ulic jsou vysázeny stromy. Město má dva veřejné sady, jeden na náměstí Purkyňově a druhý na bývalých pozemcích Nigrinky čili Kravína.“ O samotném náměstí se můžeme dočíst následující: „Střed města činí nyní náměstí Purkyňovo, mající podobu nepravidelného sedmiúhelníku. Náměstí toto, ač dosud není úplně zastaveno, tvoří již nyní nejvýstavnější část města. Prostranství náměstí zdobí úhledný sad.“ Jeden z vinohradských rodáků připojil roku 1912 následující vzpomínku: „Před třiceti lety běhali jsme, kluci z prvních tříd obecné po Purkyňáku ještě z oráčem, před samou radnicí.“ Na místě dnešních Riegrových sadů se tehdy nacházely historické zahrady Kanálka, Vozová a Kuchyňka, které byly postupně rozparcelovány. Většina jejich výměry byla po roce 1900 zastavěna bloky činžovních domů.

Nezastavěné částí města byly pro děti a mládež doslova eldorádem: „Zvláštním kouzlem ovoce zapovězeného byly vycházky na druhou stranu města, na šance táhnoucí se dnešní ulicí Táborskou k dětské nemocnici. Tam pod hradbami v zelených úvalech bývala močáliště, kde salamandři byli domovem, brouci všelijací a takové příjemné, tajné úkryty v nichž naše divošská fantasie přímo bouřila.“ Do přírody bylo tehdy blízko všemi směry: „Od radnice k dnešnímu pivovaru krátká distance. Tos byl už v přírodě nejčistší, ve zdravém kraji volných lánů obilných. Na mezích plno keřů šípkových, nad jetelišti motýlů hejna, což bylo radostí mladých botaniků a entomologů, kteří odpoledne, po škole, mohli se tam rozběhnout s torbou plechovou za hojným úlovkem.“

A na závěr malý úryvek z pamětí spisovatele a dramatika Františka Langera, který v dětství (nar. 1888) zažil překotný růst svého rodného města: „Nové předměstí rostlo divoce a dravě na všechny strany a rozpínalo se do všech směrů. Vždycky někam vymrštilo novou ulici jako chapadlo chobotnice, dorostlo až na její konec. Byl to tvor složený z mnoha a mnoha set činžáků, ale stále při chuti, pořád se vrhající na novou kořist…“

Galerie: 
Chrám sv. Ludmily a okolí, pohlednice, okolo 1900. Zdroj: archiv M. Frankla
Purkyňovo náměstí se zahradou Eichmanka, pohlednice. Zdroj: archiv M. Frankla
Dnešní sady Svatopluka Čecha, pohlednice. Zdroj: archiv M. Frankla
Jungmannova třída u tržnice, pohlednice. Zdroj: archiv M. Frankla
Purkyňovo náměstí, pohlednice. Zdroj: archiv M. Frankla
Katastrální území
Odkazy a literatura:
Gotthard, Jan, Před padesáti lety, Praha 1939, s. 27-30.
Janeček, Julius, Město Královské Vinohrady, Král. Vinohrady 1895, s. 14-15.
Langer, František, Byli a bylo, Praha 1963, s. 202-204.
Samostatnost II. (XVI.), 1912, 11. 2., příloha č. 6 Královské Vinohrady, s. 2.
Datum poslední aktualizace: 9.8.2021 20:35
Datum vytvoření: 9.8.2021 20:24

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?