Simeon Vokáč z Chyš a Špicberku

Podle některých údajů pocházel z obce Chyše na Karlovarsku. Do Prahy ale přišel ze Dvora nad Labem nejpozději v roce 1591, kdy na Novém Městě získal městské právo. Byl dvakrát ženatý. Po smrti své první manželky Doroty se oženil s Annou, vdovou po radním Tomáši z Radkova. V roce 1608 byl povýšen do vladyckého stavu a byl mu udělen erb.

Patřil mezi zámožné měšťany a vlastnil několik nemovitostí, mimo jiné i na území dnešní MČ Praha 2, kde mu patřil dům na Zderaze, ale také výstavní dům čp. 316 přímo na dnešním Karlově náměstí, který se po něm nazýval Vokáčovský. Kromě toho měl také pozemky a vinice.

V časech stavovské povstání byl od června 1619 do listopadu 1620 novoměstským radním. A současně velel novoměstským setninám. Kvůli tomu se dostával do kontaktu s povstaleckým režimem a současně se podílel na různých jednáních, i na výkonu politických rozhodnutí.

Po bitvě na Bílé Hoře byl na základě vyšetřování dne 25. února 1621 z rozkazu novoměstského rychtáře Jana Ch. Šrepla vsazen do žaláře Novoměstské radnice, který se nacházel v přízemí věže a zároveň zde zasedal soud. Nacházelo se zde již několik dalších zadržených osob měšťanského stavu. Při následujícím trestním procesu byl Vokáč odsouzen ke ztrátě cti, majetku i hrdla. Marně čekal na milost, které se někteří se zadržených dočkali. Simeon Vokáč byl sťat 21. června 1621 jako poslední ze sedmadvaceti popravených na Staroměstském náměstí. Rodině bylo povoleno jeho ostatky uložit na hřbitově při kapli Božího Těla na Karlově náměstí.