Nakladatelství Paseka (Vinohrady)

První redakce sídlila v garsonce, v 6. patře bez výtahu, v ulici Milady Horákové 123 v Praze 7. V letech 1991–2000  sídlilo nakladatelství v Ibsenově ulici  č.3, kde kromě redakce později vzniklo i knihkupectví a literární hospoda, kam chodili historici, novináři, výtvarníci, čeští emigranti, nebo i tehdejší prezident Havel. V letech 2000–2021 se přemístila Paseka do  Chopinovy ulice č. 1543/4, do domu nakladatele Jana Laichtera.

První knihou, kterou nakladatelství vydalo, byl Váchalův Krvavý román. Zakladatele nakladatelství Ladislava Horáčka inspiroval ke jménu nakladatelství, neboť jeho hlavním hrdinou byl nakladatel Josef Paseka. „Je to podivuhodné, jaké ten lump Paseka u žen míval štěstí, vzdor svému zanedbanému zevnějšku. Pomocí té slečny otevřel Paseka svoje veliké nakladatelství. Záhy se počaly rojiti z tohoto podniku ty nejrozmanitější obluzeniny národa českého ,“ zní úryvek z Krvavého románu, který má nakladatelství na svých stránkách uvedeno jako své moto. Na Krvavý román navázala v edičním programu Paseky řada dalších Váchalových děl, včetně reprintu Šumavy umírající a romantické, která je svými rozměry druhou největší českou knihou všech dob. Ladislav Horáček (1947–2015), který se narodil na pražských Vinohradech (v porodnici v Londýnské ulici) a od narození bydlel v Ibsenově č. 3, vystudoval filozofii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě UK  (1968–1974) a než v prosinci 1989 založil Paseku, živil se v řadě dělnických profesí, poté jako vedoucí knihovny a od roku 1980 působil jako redaktor Středočeského nakladatelství. 

V devadesátých letech se nakladatelství Paseka prosadilo hned svým prvním titulem, zmíněným Krvavým románem, jehož se prodalo několik desítek tisíc, stejně jako Utrpení knížete Sternenhocha Ladislava Klímy. Současně se v edičním programu etablovala literatura historická, počínaje dvousvazkovými Dějinami zemí Koruny české (1992), první polistopadovou učebnicí českých dějin, již následovaly dva svazky Dějin evropské civilizace (1995) a dva díly Dějin Prahy (1997). Na tyto projekty, které se setkaly s velkým ohlasem u čtenářů a škol, takže nakladatelství muselo vydat některé edice v dalších letech v nových vydáních, navázal od roku 1999 dosud nejambicióznější projekt nakladatelství, edice Velké dějiny zemí Koruny české, historicky první vydání kompletních dějin českých zemí od počátků po rok 1956. Na celkem (dosud) 17 dílech v 21 svazcích se autorsky podílela celá řada renomovaných historiků, např. Petr Čornej, Ivana Čornejová, Pavel Bělina, Vratislav Vaníček, Antonín Klimek, Milan Hlavačka, Jan Gebhart, Jan Kuklík, Jiří Pernes. Projekt, který obdržel několik prestižních ocenění, včetně ceny Magnesia Litera (2014), a těšil se i mimořádnému zájmu ze strany čtenářů (průměrný prodej se pohyboval u jednoho svazku kolem 6 000 výtisků), má ambici souvisle zpracovat dějiny českých zemí od pravěku po moderní dobu. Pro českou vědu představují Velké dějiny zemí Koruny české jeden z nejambicióznějších a nejúspěšnějších projektů za uplynulá dvě století a významem a objemností jsou řazeny po bok Ottova slovníku naučného. Paralelně s hlavní řadou vychází od roku 2009  tzv. Tematická řada, která nemá předem stanovený počet svazků a zpracovává zvolená témata (např. stát, právo, lékařství, dětství, cestovatelství, zločinnost a bezpráví) bez chronologického vymezení. V této řadě vyšlo dosud 9 svazků a v přípravě jsou další. Někteří z historiků, kteří se autorsky podíleli na „Velkých dějinách“, publikovali v nakladatelství i další knihy věnované nejrůznějším tématům a osobnostem českých i světových dějin (např. Generál Laudon Pavla Běliny, Čornejova monografie  Žižka: Život a doba husitského válečníka /2020/, oceněná jako Kniha roku i cenou Magnesia Litera za naučnou literaturu). K dalším úspěšným edicím společenských věd a naučné literatury patří i Zmizelé Čechy (dosud 64 svazků) a Zmizelá Praha (dosud 35 svazků).

Od svého založení věnovalo nakladatelství zvláštní pozornost české beletrii. Vedle řady próz kmenového autora Petra Šabacha velký ohlas zaznamenaly také knihy Květy Legátové (mj. povídkový cyklus Želary /2001/, jenž obdržel Státní cenu za literaturu), Jana Nováka, Anny Cimy (např. próza Probudím se na Šibuji /2018/, oceněná Magnensií Literou pro objev roku), básníka Pavla Šruta, který společně s výtvarnicí Galinou Miklínovou v Pasece publikoval oblíbené dětské knihy o Lichožroutech, nebo Vojtěcha Matochy, autora úspěšné knižní trilogie pro děti Prašina. Významným nakladatelským počinem je i souborné vydání Spisů Vladimíra Holana ve čtrnácti svazcích. Z překladové beletrie nakladatelství soustavnou pozornost věnuje především dílu Vladimíra Nabokova, Salmana Rushdieho, Amose Oze, Alice Munroové nebo Ljudmily Ulické. Od roku 2015 věnuje nakladatelství soustavnou pozornost komiksu, především z oblasti pro děti a mládež.

Nyní redakce sídlí ve Vítkově ulici 5 v Karlíně. Nakladatelství Paseka je spojeno též s Litomyšlí. L. Horáček se zde zasloužil o záchranu Váchalových nástěnných maleb v Portmanově domě, tzv. Portmoneu, v němž bylo díky jeho aktivitě v červnu 1993 otevřeno Museum Josefa Váchala. V Litomyšli – v domě na Smetanově náměstí 127, vyzdobeném sgrafiti  inspirovanými Váchalovým Krvavým románem – mělo nakladatelství v letech 1998–2010 své knihkupectví a antikvariát s penziónem.

Po smrti L. Horáčka nakladatelství převzala jeho dcera Anna Horáčková, čímž si Paseka nadále uchovává charakter rodinného nakladatelství.