Kája Saudek: Kresba na vlastním náhrobním kameni, Vyšehradský hřbitov, hrob č. 12-19 (Vyšehrad)

Bratři Karel a Jan Saudkové se narodili do rodiny bankovního prokuristy Gustava Saudka a jeho manželky Pavliny. Kája se se stal v padesátých letech technickým kreslířem a později kulisákem ve filmových studiích na Barrandově. V roce 1966 působil jako výtvarník „komiksového“ filmu Kdo chce zabít Jessii. Dostal se tak do širokého povědomí a stal se žádaným ilustrátorem. Jeho komiksy vycházely například v časopisech Pop Music Expres či Čtení pod lavicí. Začal se věnovat práci na velkém projektu Muriel a andělé podle scénáře Miloše Macourka. Před nastupující normalizací vyšlo jen několik ukázek a kniha sama pak byla vydána v roce 1991. Počátek 70. let minulého století vycházel v časopise Mladý svět po dobu dvou lety jeho komiks Lips Tulian. V roce 1979 navázal spolupráci s Českou speleologickou společností, která mu umožnila vydat řadu jeho komiksů. Po tzv. sametové revoluci byla všechna jeho díla znovu vydávána. Autor těchto řádek má na Káju Saudka řadu vzpomínek. V té době jsem pracoval v časopise Filip (FIlm, LIteratura, Písničky) v nakladatelství Mladá fronta v Radlicích a Mistr nám ilustroval některé povídky. Své dílo přinesl skromně, otevřenými dveřmi vešel v maskáčích se svým psíkem doprostřed místnosti, uculoval se a čekal, až si ho někdo z nás, zaujatých redakčním zmatkem nad počítači, všimne. Byl vždy velmi vítaným a milým hostem a se svou ženou Johanou i pozorným hostitelem, pokud jsme jej navštěvovali doma. Když Kája Saudek po deseti letech v kómatu dne 25. června 2015 zemřel, zpopelněn byl po 88 dnech a do hrobu na Vyšehradském hřbitově uložen až 14 měsíců po smrti.