Eduard Fiala, Plavecká čp. 1666/9 (Nové Město)

Fialův otec byl zahradníkem a vlastencem. Jeho syn Eduard se u otce učil tři roky, od roku 1875 studoval na technice obor zahradního inženýra a následně ještě získal stavitelskou kvalifikaci. Na studijní cestu se vydal na doporučení Benedikta Roezla do anglické botanické zahrady v Kew, kde se věnoval i studiu numismatické sbírky Britského muzea. Po návratu si zažádal o povolení živnosti „Zakládání zahrad všeho druhu v Praze i na venkově“.

Spolu se stavitelem Ing. Šámalem založili společnou firmu, která projektovala mnoho parků a zahrad četných zámků, kostelů či rodinných vil. Fiala, který měl konexe v aristokratické společnosti, se záhy osamostatnil.

Po smrti otce se na sklonku roku 1883 přestěhoval do vily v Plavecké ulici, kde našla místo i jeho rostoucí numismatická sbírka. Ze svých cest si přivezl na kila starých mincí. V roce 1887 se nalezl nedaleko Senice poklad z doby Bořivoje II., Svatopluka a Vladislava I. Fiala poklad koupil, zdokumentoval a publikoval v časopise Památky archeologické. Ze zahradníka se tak zrodil numismatik. Věnoval se studiu mincovních archivů v Praze i Kutné Hoře a vydal katalog českých mincí. Jeho erudice dosáhla takového věhlasu, že si jej k uspořádání sbírek zval španělský, německý, italský dvůr a další panovníci. V roce 1901 se stal vládním radou. Hojně publikoval a stal se dopisujícím členem České akademie věd a umění. Univerzita Karlova mu udělila čestný doktorát filosofie h.c.

Bílá pamětní deska v Plavecké ulici byla odhalena v roce 1974.