Karel Otáhal: František Stupka, Vyšehradský hřbitov. hrob č. 11-69 (Vyšehrad)

František Stupka studoval hru na housle u Otakara Ševčíka. Působil jako koncertní mistr městské opery v Oděse, kde byl i profesorem konzervatoře. Po návratu do Prahy v roce 1919 se stal dirigentem České filharmonie, kde setrval až do roku 1946. Od tohoto roku do roku 1956 byl hlavním dirigentem a uměleckým ředitelem Moravské filharmonie v Olomouci. Od roku 1947 do roku 1951 byl zároveň profesorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vynikl interpretací slovanských repertoárů včetně českého.

Karel Otáhal se původně vyučil mlynářem. Po absolvování vojenské služby v Praze, kde působil jako kreslič map, začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze obor sochy. Díky stipendiu odjel na studijní cestu do Paříže a jako stipendista italské vlády studoval na Akademii výtvarných umění v Římě. V roce 1934 se vrátil do Prahy. Často zajížděl do Velkých Opatovic, kde si i vybudoval ateliér a kde i nakonec zemřel. Jeho specialitou bylo portrétní sochařství. Na Vyšehradském hřbitově se nacházelo ještě jedno další Otáhalovo dílo, a sice na hrobě č. 11-45 hudebního skladatele B. A. Wiedermanna, kde byla skladatelova bronzová busta vytvořená v roce 1931, která však byla, podobně jako několik dalších bronzových plastik, ukradena. Takto zmizela i taktovka z partitury na kamenné desce na Stupkově hrobě.