Eva Smolková-Keulemansová

Prof. RNDr. Eva Smolková-Keulemansová, DrSc., rozená Weilová, se narodila 27. dubna 1927 v Praze-Libni v tehdejším Československu do asimilované židovské rodiny. Navštěvovala obecnou školu a poté docházela do gymnázia v pražských Vysočanech. V té době však již začala působit protižidovská nařízení, pamětnice tak na popud tatínka školu opustila a postupně pracovala v židovských dílnách, ve firmě Kondensia a ve výrobě hraček. Dne 6. března 1943 byla společně s rodiči transportována do ghetta v Terezíně, kde nejprve s maminkou pobývala v Hamburských kasárnách a poté v Jugendheimu.

V Terezíně pracovala na Landwirtschaftu (zemědělství), a tak se dostávala do ghetta. V prosinci 1943 odjela s maminkou do koncentračního tábora Osvětim, kde pobývala až do června 1944, kdy zamířila do koncentračního tábora Dessauer Ufer a následně do Neugrabenu (pobočních táborů koncentračního tábora Neungamme). V posledních dvou táborech pracovala na odklízení trosek po bombardování, ale byla nasazena i na jiné práce. V dubnu 1945 byla transportována do koncentračního tábora Bergen-Belsen, který dne 15. dubna 1945 osvobodila anglická armáda. Jelikož v Bergen-Belsenu prodělala tyfus, žloutenku i tuberkulózu a při osvobození vážila 36 kilogramů, byla převezena na léčení do sanatorií ve Švédsku. V listopadu 1945 se vrátila do Československa, dokončila gymnázium a vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy.

Jejím osudovým zájmem se stala chemie, pracovala na přírodovědecké fakultě, ve svém akademickém životě se věnovala hlavně chromatografii a získala titul profesor. Eva Smolková-Keulemansová byla celkem třikrát vdaná a  žila v Praze.