Jana Hlaváčová (Vinohrady)

Prof. Jana Hlaváčová se narodila v rodině úředníka a knihovníka. Otec hrál ochotnické divadlo a lásku k umění přenesl i na obě své dcery. Už na základní škole Jana chodila do divadelního kroužku. Studovala gymnázium a Divadelní akademii múzických umění, v té době již účinkovala v Divadle S. K. Neumanna (pod Palmovkou), poté začala hrát v Plzni (1960–1965). V Národním divadle, kam přešla z plzeňského Divadla J. K. Tyla, zůstala až do roku 1990. Poté působila od roku 1994 v  Divadle na Vinohradech, jež sídlí na náměstí Míru.

Jana Hlaváčová byla dvakrát vdaná, prvním manželem byl herec Jiří Michný, s nímž měla dceru Terezu. Po jeho smrti se vdala za herce Luďka Munzara. Jim se narodila dcera Barbora Munzarová, rovněž herečka, která se vdala za Jiřího Dvořáka, později se znovu provdala za Martina Trnavského – oba jsou též herci. Sestra Jany, Dana, je také herečkou.

Její nejslavnější role v Národním divadle byly například Raněvská ve Višňovém sadu, Gertruda v Hamletovi, Magdalena Marie ve Vévodkyni valdštejnských vojsk, Emilie Marty ve hře Věc Makropulos ,... Na Vinohradech se nesmazatelně zapsala svým uměním ve hře Donaha! rolí Jeannete Burmeisterové, v Marii Stuartovně Hanou Kennedyovou nebo rolí Albertina a dalšími. Za účinkování v kuse Křehká rovnováha obdržela cenu Thálie.

Jana Hlaváčova ztvárnila také nesčetně filmových a televizních rolí. Již v době studií hrála ve filmové komedii Kam čert nemůže (r. 1959) průvodkyni Mefistofelu, během dalších třiceti let hrála v mnoha filmech (Tajemství velkého vypravěče, Koncert na konci léta, Tvář za sklem, Třetí princ, Lev s hřívou, ve filmech Jak básníci..., Učitel tance, Anděl Páně, Viditelný svět z roku 2011 ,...  ) Účinkovala v TV filmech a seriálech, např. Eliška a její rod, Byl jednou jeden dům, Chalupáři, Ikarův pád, Cirkus Humberto, Vůně vanilky, Hraběnky, Tři životy).

Je profesorkou oboru dramatická umění – herectví činoherního divadla na DAMU.

Jana Hlaváčová je považována za jednu z nejvýznamnějších českých hereček druhé poloviny 20. století. Dostala mnoho ocenění, např. je zasloužilá členka Národního divadla, v roce 1985 obdržela titul zasloužilá umělkyně, o tři roky později titul národní umělkyně, dvakrát získala cenu Thálie (r. 1996 a 2012) a dvakrát Cenu Františka Filipovského za ženský herecký výkon v dabingu (r. 2012 a 2015). V roce 2011 přerušila svou uměleckou činnost z důvodu Parkinsonovy nemoci. Žila v Praze-Modřanech.