Řád sv. Alžběty

Alžbětinky jsou původně vlastně řeholní terciářky sv. Františka z Assisy. Slovo „terciářky“ označuje členky tzv. třetího řádu v rámci katolické církve. (U většiny řádů první řád /primus ordo/ znamenal řád mužský, druhý řád /secundus ordo/ řád ženský a třetí řád /tercius ordo/ sdružení laiků.) Patronkou alžbětinek se stala sv. Alžběta Durynská, jejíhož příkladu v konání milosrdných skutků v péči o nemocné následovala na počátku 17. století skupina dívek pod vedením Apolonie Radermecherová (v publikaci Církevní řády a kongregace v zemích českých uvedena jako Rademarch) v Cáchách, která se sdružila při tamějším městském špitálu. V roce 1627 byla společnost přivtělena k řádu františkánů – observantů a o čtyři roky později potvrzena jako řád se slavnými sliby. Zanedlouho po svém vzniku se řád rozšířil po Evropě. Řád se řídí řeholí sv. Augustina a má svoje vlastní statuta. Hlavním posláním řeholnic je péče o nemocné ve špitálech a nemocnicích, které byly zakládány při všech konventech. Jednotlivé konventy jsou samostatné. V jejich čele stojí matka představená (Mater antistita). 

Na Novém Městě Na Slupi byla nemocnice založena 26. ledna 1722 zakládací listinou císaře Karla VI., v níž řádu alžbětinek povolil zakoupení pozemku pro výstavbu nového kláštera. Řeholní dům sester alžbětinek vysvětil dne 17. května 1722 pražský arcibiskup Khünburg. První představenou komunity byla zvolena Maria Angelina Nehrová. Součástí kláštera měla být nemocnice, která by nabízela bezplatnou péči o nemocné ženy. Důvodem pro založení nové nemocnice byl nedostatek zařízení pro ošetřování nemocných po poslední morové epidemii. Zpočátku měl špitál jen 6 a později 12 lůžek. Později měla nemocnice svého času prostorově největší nemocniční sál v Praze, přesahující dvě patra. V první polovině 19. století se o pacienty staralo 44 řeholních sester. Svého největšího rozkvětu nemocnice dosáhla ve třicátých letech minulého století, kdy byla zmodernizována a stala se významným vědeckým a fakultním pracovištěm. Po komunistickém puči v únoru 1948 byla nemocnice znárodněna. Sice ještě nějakou dobu směly řádové sestry a alžbětinky vykonávat pečovatelskou službu, poté však musely dne 3. září 1957 definitivně odejít a byly internovány v Broumově. V roce 1957 byl velký sál zlikvidován a stavebně rozdělen na jednotlivé místnosti. V současnosti je nemocnice opět spojena s  klášterem řádu alžbětinek, kterým byl objekt na základě restitucí po roce 1989 po více než čtyřiceti letech navrácen. V roce 1993 vznikl nový subjekt s názvem Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi s.r.o., který poskytuje zdravotnické služby, s důrazem na oblast tzv. následné péče. Ošetřovatelskou činnost však již poskytují většinou civilní sestry.

Ve znaku řádu alžbětinek jsou v modrém poli tři zlaté korunky. Řeholní oděv je hnědý (též šedý nebo černý) hábit se škapulířem téže barvy, cingulum s pěti uzly, černý závoj, při některých příležitostech plášť.

Podrobné informace o kostele s klášterem a nemocnicí si můžete přiblížit v publikaci M. Čadila (ke stažení v pdf).