Historické střípky (32): Drobky z Městské tržnice II. (Vinohrady)

„Nejednou bylo již na různých místech poukázáno na zpustlost a zanedbání cesty, vedoucí ulicí Chocholouškovou a Slezskou k ústřední městské tržnici. Marně však. Cesta dál trvá ve svém zbědovaném stavu. Je neurovnaná, hrbolatá, za deště blátivá, za sucha prašná. Mimo neúpravnosti působí tu za večera mnoho nepříjemného také nedostatek osvětlení.“

V tomto díle střípků opět zavítáme do čerstvě otevřené vinohradské městské tržnice. V předvečer prvního trhu proběhl za velké účasti přihlížejících symbolický vjezd do nové tržnice: „Odpoledne o druhé hodině uspořádal národní katolický spolek obchodníků a obchodnic s potravinami slavný vjezd ze starého trhu do nového. Na jedoucím voze vztyčen deštník ohromných rozměrů s nápisem Nazdar, pod nímž seděly prodavačky z trhu a děti jejich ozdobené národními kroji, majíce při sobě všechny potřeby denního trhu. Průvod zbudil v ulicích vinohradských značný rozruch a zástup provázel průvod do nových místností.“ Ovšem v dalších dnech se již věci úplně nevyvíjely podle představ vinohradské radnice. Část obchodníků a prodejců se totiž odmítla z původního tržiště, které bylo po mnoho let umístěno na Tylově náměstí, do nové tržnice přestěhovat. Jedním z důvodů, proč se stěhování trhovci tolik obávali, byla špatná dopravní dostupnost lokality. Tržnice se nacházela v dosud méně zalidněné části města. Chybělo zde také veřejné osvětlení a upravené chodníky. Trhovci se celkem oprávněně obávali, že přijdou o své dlouholeté zákazníky. Pro pražské hospodyňky byly nová tržnice již dosti vzdálená: „Obava, že totiž náhlým, úplným přestěhováním  trhů z Tylova náměstí bylo by obchodnictvo na tomto místě poškozeno, je podle našeho domnění odůvodněna, a jest povinností naší, zuby nehty brániti se proti takové rapidní změně.“

Nezanedbatelná byla také finanční stránka celé věci. Jak se říká: „O peníze jde vždy až v první řadě.“ V nové tržnici byly samozřejmě vybírány vyšší poplatky za pronájem prodejního místa. Více se zde platilo také za uskladnění zboží. Prodejci z Tylova náměstí si dlouhodobě pronajímali skladovací prostory v okolních domech. Ovšem ne vždy zde byly podmínky úplně ideální: „Trhovci najímají skladiště nejraději v domech soukromých poblíž trhu, a to z důvodů úsporných skladiště sebehorší, které ani větrati nelze a jež sami skoro ani nečistí.“ Aby toho nebylo málo, prakticky ve stejné době, kdy byl zahájen provoz vinohradské městské tržnice, otevřelo město Praha v bezprostředním sousedství Tylova náměstí nové potravinové tržiště, které se nacházelo v Sokolské třídě: „Na samých hranicích Král. Vinohrad opět byl otevřen primitivní trh pod širým nebem jakoby na posměch a jako na doklad, že zbytečným ústavem je moderně zařízená tržnice v ulici Rytířské. Dle výhod, jaké prý jsou poskytovány trhovcům zdá se dokonce, že by bylo již čekáno na tu příležitost, až tržiště zdejší, na Tylově náměstí se vyprázdní.“ Přes opakované výzvy vinohradské městské rady odmítla rada královského hlavního města Prahy trh v Sokolské třídě v brzké době uzavřít: „Jsme zvědavi, co nového přinese ve věci této budoucnost a bude-li po tomto taktním činu Prahy nadále vzrůstati u nás nálada pro připojení ku Praze!“

Z Tylova náměstí se měli do kryté tržnice přemístit především prodejci, kteří nabízeli potraviny rychle podléhající zkáze, jako byly například vejce nebo zvěřina: „Na dosavadním tržišti bude nadále povolen pouze prodej ovoce, zeleniny, bramborů a květin v malém. Trhy ve velkém na všeliké zboží zůstanou nadále na náměstí krále Jiřího.“ Městská rada opakovaně zdůrazňovala především zdravotní stránku celé věci, když upozorňovala na rizika spojená s prodejem potravin pod širým nebem: „Potraviny trpí tu především prachem prosyceným různými choroboplodnými zárodky, vydány jsou všelikým vlivům povětrnosti. Přitom ani netřeba se zmiňovati o tom, že trhovci sami na otevřeném tržišti, dešťům, mrazům a vedru napospas vydání bývají.“ Podle plánu měly být do tržnice postupně přesunuty také další kategorie prodejců: „Do tržnice přestěhovány byly zpočátku hlavně ony potraviny, jež nejvíce ochrany a kontroly potřebují. Zbylé potraviny: ovoce a zelenina přeloží se tam poznenáhlu rovněž.“ Stěhování vinohradského trhu ovšem značně ovlivnilo obchodní poměry, především cenu pronajímaných obchodů a skladišť, v obou lokalitách: „Jako na Tylově náměstí obchodní místnosti snadno mohou pozbýti své dosavadní ceny, tak zase na druhé straně místnosti obchodní kolem nové tržnice, budou asi vlastníky domů předraženy. Mnozí obchodníci na Tylově náměstí dávají pak z krámu výpovědi, v domnění, že nebudou moc zde existovati. Nemůžeme připustiti, aby každá moderní vymoženost měla hned vzápětí na vině poškození nebo zkázu celé řady přičinlivých občanů!“

Vinohradské noviny pak celou věc shrnuly vcelku lapidárně: „Tržnice vinohradská dělá našim bodrým prodavačkám z trhu velkou hlavu. Opakuje se tu totéž, co bylo svého času v Praze: Jde tu o velké poplatky za místo, jichž následkem bude zase nemilé zdražení cen, ještě pak více jde asi o ustálenou zvyklost. Bude asi nejlépe, když si zvyknout daným poměrům. Musí přece míti na mysli, že Královské Vinohrady, dle svého rozvoje i dle své povahy tržnice už nejvyšší měrou potřebovaly.“  Na závěr ale nutno podotknout, že „Amazonky“ z vinohradského tržiště měly také dobré srdce a neváhaly podpořit dobrou věc. Vybranými penězi a potravinami ve stejné době přispěly na národní slavnost v nedávno otevřených Riegrových sadech: „Naše bodré obchodnice ukázaly znovu svoje vlastenecké smýšlení. Pořadatelstvo národní slavnosti obrátilo se k nim se žádostí o příspěvek a vlastenecké ženy ty učinily mezi sebou sbírku, jež vynesla skoro 60 korun, a ještě věnovaly značné dary pro buffet. Čin jejich mohl by ostatně mohl býti vzorem některým zdejším firmám, jež na přímé vyzvání pořadatelstva ani neodpověděly.“ Zdá se, že poměry na vinohradském trhu, se postupně ustálily. Nejdůležitější bylo rozhodnutí, že se do nové tržnice nakonec přesunula jen část prodejců z Tylova náměstí. K tomu patrně přispěla i deputace, kterou na vinohradskou radnici vyslali majitelé domů a obchodníci z Tylova náměstí: „která by měla [deputace] zástupcům obce vysvětliti nebezpečí, které jim hrozí, bude-li trh celý a najednou do tržnice přeložen, aby tak jak je tomu v jiných větších městech, byla část trhovců na dosavadním místě ponechána, a teprve časem, až jak se poměry v nové tržnici utvoří, po částech sem přeložena.“