Historické střípky (30): Z vinohradského trhu - Tylovo náměstí (Vinohrady)
Dnešní střípek má lákavý název, protože dobré jídlo má snad každý rád. Co je navíc příjemnějšího, než si na trhu vybrat zcela čerstvé lokální suroviny a přemýšlet o tom, co dobrého si z nich uvaříme. Nicméně, při nahlédnutí do dobového tisku zjistíme, co občany ve spojitosti s trhy a venkovním prodejem trápilo a také to, že některé tyto problémy přetrvávají po století. Přesto se můžeme těšit z toho, že právě zmiňovaný trh na Tylově náměstí, nejstarší vinohradský, po delší pauze opět funguje. Místní si tam sice již nekoupí například živou drůbež, ale rádi zavítají pro ovoce, zeleninu, květiny, sazenice, ale třeba i pro drobné řemeslné výrobky.
„Ovoce, zelenina, plodiny polní a zahradní, drůbež, zvěřina, ryby atd. nacházejí zde stálého odbytu. Prodávající z venkova libují si nyní v čilém prodeji a obecenstvo spokojeno jsouc mírnými cenami neputuje více na trhy pražské, jako až do nedávna se dělo. Hospodyňky uvykly si již zcela na trh domácí. Na tržišti nachází se i městská váhá (vážnice).“
Po nějaké době se opět vydáme na nákupy. Společně zamíříme na nejstarší vinohradské tržiště, které se od začátku 80. let 19. století nacházelo na Tylově náměstí. V části tržiště přilehající ke Karlově třídě (dnes ulice Jugoslávská) se nacházela v úvodu zmíněná městská váha, kterou mohli využít nakupující i prodávající: „Veřejný tento ústav pro vážení a měření, obstarává zřízenec obecní. Potraviny pro domácí potřebu koupené, jako máslo, mouka, maso atd. až do 10 kg váží se zdarma. Za vážení jiného zboží platí se zvláštní sazby na vážnici zveřejněné.“ Nedaleko tržiště na Tylově náměstí později vznikl tzv. trh ve velkém, kde potraviny nakupovali obchodníci. V roce 1929 se oněm můžeme dočíst následující: „Vzrůst města vyžadoval dalšího opatření a zřízen byl trh ve velkém v ul. Rumunské (dříve Vávrově) a v přilehlé části ul. Londýnské. Tam nakupovali vinohradští obchodníci a ti, kdož činili větší nákupy. Také se tam po nějakou dobu prodávala sláma a seno a před Vánoci ryby. Nyní je trh ve velkém umístěn v sousední ul. Legerově. Bylo by si přáti, aby trhy ve velkém byly zařízeny někde ve středu Král. Vinohrad.“
Provoz velkého trhu byl jistou zátěží pro své okolí. Trhovci si například pronajímali skladovací prostory v okolních domech a v brzkých ranních hodinách pak zboží na vozíkách naváželi do trhu. Vznikal přitom nepříjemný rámus, který budil okolní obyvatele. V roce 1911 k tomu Vinohradské listy napsaly: „V Karlově ulici č. 20 vyjíždí denně v nejčasnějších hodinách ranních obchodníci se svými, zbožím naplněnými vozíky, průjezdem domu s takovým lomozem, že obyvatelé sousedního domu jsou ze spánku burcováni. Jízda tato se opakuje v krátkých přestávkách během rána několikrát. Policie, ač byla žádána, aby svou mocí zamezila toto rušení nočního klidu, neučinila ničeho, vymlouvajíc se na policejní paragrafy, které k odstranění tohoto zlořádu prý neexistují.“ Žádná sláva to tehdy nebyla ani s úklidem po skončení trhu. Nepříjemnost mohly způsobit například pohozené zbytky ovoce: „Neodhazujte pecek a ovocných odpadků na ulicích. Není vyloučeno, že na vlastním odpadku sami můžete si zlomit nohu.“ Zlepšení poměrů na vinohradskému trhu měla přinést jeho plánovaná rekonstrukce, o které informoval tisk v roce 1913. Plány to byly vskutku velkorysé: „Zpráva o chystané úpravě tržiště přijata byla s potěšením zvláště trhovci. Dosavadní jejich stánky, vlastně vetché budky, nevyhovují svému účelu. Největší potíž pak působí převážení a opětné stěhování zboží do najatých sklepů v domech často dosti vzdálených.“ Tento problém měl být vyřešen vybudováním podzemního skladiště přímo pod tržištěm: „Pod novými betonovými stánky zřízeny budou rozsáhlé sklepy zvláštní, do nichž zboží pohodlně, rychle a bezpečně bude lze ukládati. Náměstí při úpravě tržiště celé bude zreformováno.“ Zároveň měly být vybudovány nové toalety: „Křiklavou nepřístojností, nedůstojnou velkého města, jest veřejný pisoir na Tylově náměstí. Upozornili jsme nejednou na bezpříkladnou zanedbanost toho místa – marně.“ Veškeré plány nakonec přerušilo vypuknutí první světové války.
Blízkost rušného tržiště využívali také obchodníci a drobní prodejci v okolních ulicích. Například nejmenovaná obchodnice s drůbeží: „Paní B. T. má své obchodní místnosti na dvoře domu. Celé obchodní zařízení sestává ze dvou stolů, na nichž válí se celé dny dva velcí, chundelatí psi. Je-li pak stolů třeba na vyložení kuřat, husí, kachen, zajíců atd., psi se jednoduše seženou dolů a tam kde pes před chvílí si hověl, vyloží se beze všeho dalšího snad opatření, hromada drůbeže ku prodeji.“ Noviny zároveň upozorňovaly na skutečnost, že ne každému obchodníkovi bylo měřeno stejným metrem: „Je-li jedněm nařízeno svůj obchodní prodej obstarávati pouze v krámech a obchodních místnostech k tomu účelu určených a zvlášť schválených, proč má jiným býti povoleno zboží, které snadno zkáze podléhá, prodávati na dvoře, v blízkosti záchodů, kam neustále padá prach, saze a podobná jiná nečistota?!“
Trh na Tylově náměstí byl pro svoji dostupnost a polohu na křižovatce linek elektrické dráhy oblíben také v období první republiky, i když ani v této době jeho stav nebyl zdaleka ideální. Začátkem dvacátých let došlo spíše ke kosmetickým úpravám tržiště: „Úprava trhových stánků na Tylově náměstí provádí se jednotně na útraty trhovců. Úprava ta spočívá ve správce zvetšelých stánků a v přístavbě krytu na straně chodníkové. Je to úprava ovšem zcela nedostatečná.“ Na podzim roku 1920 se alespoň zlepšilo osvětlení trhu: „Steskům vinohradských trhovců na nedostatek osvětlování tržiště na Tylově náměstí vyhověla městská rada tím, že nařídila, aby se vždy ráno a v sobotu večer tržištní světla rozžíhala.“ Hygienické podmínky na tržišti zůstávaly primitivní i ve dvacátých letech: „Vinohradské trhovce znovu upozorňuje zdejší městská úřadovna, že vykládání zboží na holé zemi, na látkách a prknech nečistých, dále přikrývání zboží nečistými přikrývkami a jakékoliv ohmatávání zboží jak prodávajícími, tak obecenstvem, je co nejpřísněji zakázáno.“ Zlepšit hygienické poměry mělo i následující opatření, ovšem je otázkou nakolik se toto nařízení v praxi dodržovalo: „Vymetati komíny v okolí vinohradských tržišť dovoleno jest napříště kvůli zdravotní ochraně vyloženého zboží až po 14. hodině odpolední.“ Větších úprav, které navazovaly na předválečné plány, se tržiště dočkalo v průběhu dvacátých let, kdy byly vybudovány nové podzemní toalety při ulici Rumunská, kam byla také přestěhována obecní váha: „Nový záchod je moderní, podzemní, ale nevyniká ani prostorností, ani ventilačním zařízením. Za to vyniká cenou. Nad záchodem nachází se nová váha a místnost pro tržní stráž.“ V příštím střípku již zavítáme do městské tržnice, jejíž vybudování s trhem na Tylově náměstí velmi úzce souvisí.
Datum vytvoření: 21.9.2023 11:47
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba