4 fotek v galerii

Národní lékařská knihovna, Sokolská 1791/54

Národní lékařská knihovna má v různých podobách již třísetletou historii. V roce 1726 vznikla v dnešním Karolinu Univerzity Karlovy Nová karolinská knihovna pro lékařské a právnické fakulty. Zřizovatelem té současné je Ministerstvo zdravotnictví ČR a je největší knihovnou lékařské literatury v České republice - její fond čítá přes 400 tisíc knih a publikací.

V novodobých dějinách byla knihovna otevřena v novoměstském Lékařském domě v Sokolské ul. 31 pod názvem Ústřední knihovna a čítárna československých lékařů a mediků dne 14. března 1931. V současné době sídlí pod názvem Národní lékařská knihovna v Sokolské ul. 54, společně se Zdravotnickým muzeem NLK.

Specializovaná knihovna byla otevřena v Lékařském domě v Sokolské 31 v březnu r. 1931 a její unikátní knižní fond vznikl spojením několika knihoven, a to zčásti knihovny bývalého Sboru doktorů, knihovny Mladé generace lékařů, knihovny Spolku československých mediků, knihovny Společnosti pro potlačování chorob pohlavních, Lékařská knihovny a čítárny ministerstva školství a národní osvěty, později se připojila i knihovna Československých zubních lékařů. Knihovna byla spravována Kuratoriem ústřední knihovny a čítárny československých lékařů a mediků, jehož předsedou byl MUDr. Jan Tůma. Prvním knihovníkem byl O. Janota, který byl v roce 1932 nahrazen knihovníkem Viktorem Palivcem, později i muzejním správcem nově vzniklého Zdravotnického muzea.

Mezi zakladatele knihovny patřili lékaři MUDr. Václav Baudiš, MUDr. Milan Janů, MUDr. Přibyl, MUDr. Svoboda, MUDr. Jan Tůma, prof. MUDr. Ondřej Schutz, doc. MUDr. Hynek Pelc, studenti lékařství Kunz, Raška, Robeš.

Postupně nastaly další a další změny a reorganizace. V r. 1947 vzniklo Zdravotnické dokumentační středisko. Jeho hlavním cílem bylo vytváření národní lékařské bibliografie Bibliographia medica Čechoslovaca. Sídlilo společně s ústřední knihovnou v Lékařském domě. Dne 13. prosince 1949 přechází Ústřední lékařská knihovna do péče státu a je přejmenována na Státní lékařskou knihovnu a dochází k oficiálnímu založení Zdravotnického dokumentačního střediska, od r. 1952 s názvem Ústav pro zdravotnickou dokumentaci. V r. 1961 byly tyto dvě instituce sloučeny a vznikl Státní ústav pro zdravotnickou dokumentační a knihovnickou službu. Dne r. 1977 se změnou statutu dochází ke změně názvu na Ústav vědeckých lékařských informací. Ústav byl pověřen funkcí odvětvového informačního střediska pro gesci lékařských věd s působností na celém území Československé socialistické republiky. V roce 1992 dochází k přejmenování knihovny na Národní lékařská knihovna (NLK), jejímž posláním je zajišťovat přístup k odborným zdravotnickým informacím.

Úkolem NLK je mimo jiné: poskytovat veřejné knihovnické a informační služby odborné zdravotnické veřejnosti, studentům zdravotnických oborů i laikům. Spravovat a chránit fond domácí i zahraniční literatury a dalších informačních zdrojů z oblasti medicíny a příbuzných věd, plnit depozitní funkci. Zpracovávat a zpřístupňovat národní lékařskou bibliografii Bibliographia medica Čechoslovaca a oborové souborné katalogy. Plnit funkci centra meziknihovních služeb v oblasti medicíny a příbuzných oborů. Získávat, uchovávat a zpřístupňovat muzejní sbírky Zdravotnického muzea. Vydávat online časopis Lékařská knihovna, Adresář knihoven a informačních středisek ve zdravotnictví a Referátový výběr z Anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Poskytovat mnohé služby, jako jsou výpůjční, poskytování vzdáleného přístupu do databází knih a e-knih, poradenské a konzultační, rešeršní a další.

Detašovaným pracovištěm NLK je Oddělení vědeckých informací (OVI) se sídlem v Praze 4. To poskytuje knihovnické a informační služby pracovníkům Ministerstva zdravotnictví České republiky i odborné a laické veřejnosti.

Národní lékařská knihovna sídlí od r. 1998 v Sokolské ul. 54, kde ve dvorním traktu má svoji menší budovu také Zdravotnické muzeum, spadající pod NLK. V protějším Lékařském domě, kde byla knihovna založena, má dosud čítárnu a sklad.

Galerie: