Richard Vyškovský (Vinohrady)

Richard Vyškovský kvůli českému původu nemohl během války dochodit základní školu, a proto v roce 1942 přesídlil do Prahy, kde bydlel u strýce Jaroslava Prokopa. Zbytek rodiny se do Prahy vrátil v roce 1946. Po ukončení základní školy pokračoval ve studiu na střední průmyslové škole stavební a poté studoval architekturu na ČVUT v Praze se specializací na historickou architekturu. Formálně studia nedokončil kvůli zatčení Státní bezpečností, která ho podezírala, že věděl o plánované emigraci jednoho známého. Ve vazbě v Bartolomějské ulici a na Karlově náměstí v Praze strávil půl roku.

Už během studií pracoval v oddělení rekonstrukcí ve Stavoprojektu a po skončení školy působil několik let jako projektant ve Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO). Pracovní kariéru mu přerušilo další vězení – spolu s několika kolegy byl obžalován kvůli údajně předraženým soukromým zakázkám, které architekti legálně dělali pod hlavičkou svazu výtvarných umělců. Po dvou letech byli všichni zproštěni viny v plném rozsahu. Do SÚRPMO se mohl vrátit až v roce 1968, kdy se změnilo tamní vedení. V mezičase pracoval mimo jiné jako architekt pro reklamní a krátké filmy, podílel se na ilustracích pro časopis Dikobraz nebo pro pražský magistrát řešil rekonstrukce budov základních škol. Mezi roky 1968 a 1984 pravidelně pracovně jezdil do Jugoslávie, kde se podílel na projektech rekonstrukcí různých historických budov. Richard Vyškovský byl dvakrát ženatý, z druhého manželství s Annou Vyškovskou má syna Richarda.

Natočeno Post Bellum / Paměť národa s podporou MČ Praha 2, 2018.