Požár citadely

Místo: Vyšehrad

Datum: 10. ledna 1927

Adresa
Praha 2
Česká republika
50° 3' 50.2776" N, 14° 25' 4.0332" E

Požár citadely

Požár vyšehradské citadely byl ve své době považován za jeden z největších požárů v Praze. „Rudou záři nad Vyšehradem“ až do noci sledovali tisíce Pražanů. Vypukl dne 10. ledna 1927 v bývalé zbrojnici, jež stávala na území knížecí a královské akropole poblíž kostela sv. Petra a Pavla, mezi dnešními ulicemi Štulcovou a Soběslavovou. Byla to zdejší největší stavba.

Vyšehrad, sídlo prvních Přemyslovců bylo po celou dobu od 11. století obklopeno hradbami, které byly přestavovány a měnily se až do 17. století.V letech 1650–1678 nechali Habsburkové vystavět dnešní barokní opevnění podle plánů Innocenta hraběte Contiho a Giuseppe Priamiho z Roverata. Zbrojnice uprostřed citadely, a také Táborská brána, se stavěla v roce 1654. Na budování zbrojnice i hradeb se podíleli známí stavitelé té doby Giovanni de Capauli, Carlo Lurago a kameník Santino de Bossi. Finančně se podílely mj. zemské stavy.

Objekt jednopatrové zbrojnice byl jedním z největších vojenských staveb na Vyšehradě. Jeho půdorys měl tvar obdélníku, který byl i s nádvořím dlouhý 82 metrů a široký téměř 30 metrů. Měl dvě haly, které byly průjezdné, a dva vjezdy na každém konci. Stavba nebyla podsklepena. Na nárožích byly dva vysunuté rizality ve tvaru bastionů, které měly sloužit k obraně zbrojnice. V prostorách zbrojnice byl uskladněn materiál a v naléhavých případech zde mohli bydlet i vojáci.  

Zbrojnice byla dokončena v roce 1660; zároveň se budovaly hradby kolem Vyšehradu, které se však stavěly s menšími i většími přestávkami až do roku 1850. Vyšehradská pevnost nepřekážela rozvoji Prahy, proto se opevnění nebouralo tak jako jinde, a dochovalo se do dnešní doby. V roce 1776 byl na zbrojnici instalován první pražský bleskosvod. Později bylo do zbrojnice umístěno vozatajské skladiště. Byla vojenským majetkem.

V roce 1911 zbrojnice přešla do vlastnictví města. Praha hned budovu pronajala poštovní správě. Na počátku dvacátých let 20. století se ze zbrojnice na čas stalo sídlo současné vršovické firmy Autocentrum Dojáček, s.r.o. V březnu 1920 se totiž rozhodlo tehdejší Ministerstvo pošt a telegrafů založit dílny pod názvem Technická ústředna poštovní automobilové dopravy, Citadela na Vyšehradě. Tato technická ústředna získala prostorné vozatajské skladiště, resp.  bývalou zbrojnici. Rozlehlé prostory však dílnám pro opravu vozidel příliš nevyhovovaly kvůli nedostatku světla, navíc tu nebylo ani potřebné technické vybavení. Proto si často nástroje a nářadí nosili dělníci sami z domova. Součástí dílen byly i garáže, odkud vyjížděly poštovní auta rozvážet listovní zásilky a balíky. Rychlému rozvoji automobilismu však dílny přestávaly stačit, a tak v roce 1924 začala výstavba nových garáží ve Vršovicích, která ale pokračovalo velmi pomalu. Proto v roce 1927 velký požár na Vyšehradě postihl stále ještě plné dílny.

Požár zpozoroval kolem 19. hodiny v truhlárně dílenský mistr. Začal ho hasit společně s manželkou, ale marně. Hasičské sbory přijely během několika minut, ale budova již byla v jednom ohni. Když hasiči zjistili, že hydrant je příliš úzký a má nízký tlak vody, museli táhnout vodu hadicemi až z Pankráce. Dílny do základů vyhořely. Zaměstnanci přes velké nebezpečí zachraňovali vše, co se ještě uchránit dalo, vyváželi z garáží nákladní auta a autobusy. Hasiči se snažili alespoň ochránit sousední kostel. Kolem 23. hodiny bylo slyšet několik silných detonací, když vybuchly tlakové lahve v lakovně.

Po požáru se ruiny odklízely ještě několik měsíců a třídil se materiál, který by bylo možné ještě použít. Pracoviště pošt, později Automobilní dílny ČSD, se pak natrvalo přestěhovalo do Vršovic.

Zbytky budovy byly zbořeny a při té příležitosti zde proběhl také archeologický výzkum. Byly zde nalezeny pozůstatky doby románské a gotické.

Na místě zbrojnice, tedy jižně od chrámu sv. Petra a Pavla, se nyní rozkládá sad. Po požáru rozhodla Městská rada zničené místo upravit jako parter. Vzniklo tak klidné prostranství podle návrhu Arnošta Černovského z tehdejšího Sadového úřadu hl. města Prahy. Okolo něj se vine cesta ve tvaru podkovy, která vymezuje centrální travnatý parter. Lemují ji jerlíny japonské. Dnes zde uprostřed existuje více cest. V roce 1948 sem byla umístěna čtyři sousoší vytvořená podle soch Josefa Václava Myslbeka, která stávala na předpolí Palackého mostu. Zbrojnici stále připomínají její dva kamenné portály, které jsou umístěny zrcadlově proti sobě při vstupu do sadu od chrámu sv. Petra a Pavla.

Místo: Vyšehrad

Datum: 10. ledna 1927

Adresa
Praha 2
Česká republika
50° 3' 50.2776" N, 14° 25' 4.0332" E
Galerie: 
Datum poslední aktualizace: 12.10.2018 10:09