Hlavní záložky

Adresa
Anglická 18
Praha 2
Česká republika
50° 4' 34.8816" N, 14° 26' 0.4956" E

Nájemní dům v Anglické ulici

Jaroslav Vaculík, Jiří Brusnický, Miroslav Skála
Anglická 18, čp. 225/XII, Praha 2‒Vinohrady
1954‒1955

Historie:

Tento dům byl postaven v období tzv. sorely, tedy socialistického realismu, jehož nejznámějším pražským představitelem byl hotel Internacionál v Praze‒Dejvicích. Vaculíkův dům se však vyznačuje jemnou elegancí neoklasicistního stylu oproštěné sorely a neobvyklou architektonickou kvalitou, jež u většiny staveb tohoto období chybí. Stavba je stylově osobitá a přesto vybočuje z ostatního díla mimořádně zajímavého architekta.

Popis:

Jaroslav Vaculík u návrhu novostavby čerpal spíše než z antických vzorů z italské renesance, čehož důkazem jsou i dvě reliéfní kruhová tonda ve vstupní hale. Sám Itálii navštívil roku 1949. Uměřená pětiosá vystupující fasáda, vlastně samostatný arkýř, je rámována keramickým obkladem, který pokrývá i přízemí. Pás z červených tvarovek lemuje též vchod: v nadpraží jsou osazeny dvojice kohoutků a hrající si putti s drobným detailem čtyřcípých hvězd. Na jedné z kachlí je nápis: „Projektovali architekti: Jar. Vaculík, Mir. Skála, Jiří Brusnický“. V původním návrhu byla v 1. patře mezi okny navržena ­‒ ale nerealizována ­‒ sgrafita lidských figur. Osmipatrový dům má vstupní dveře, mříže obchodů a francouzská okna jsou opatřena dobovou ozdobnou mříží, výzdobu doplňují praporové tyče s písmenem A (Armabeton-IPRA). Nosnou konstrukci tvoří hranolové pilíře a kulaté sloupy, které se uplatňují i v interiérech bytů. Jelikož pod objektem je položen II. vinohradský železniční tunel, musel být postaven na železobetonovém roštu. Dům s 20 bytovými jednotkami pro Čs. stranu lidovou, firmu IPRA, byl postaven na místě jednoho z prvních neorenesančních domů z let 1871–1872 od Franze Kautzkého, při staré cestě od Obilné brány do Vršovic. Původní dům byl roku 1954 zbořen.

Novostavbu kriticky zhodnotil Karel Storch v článku, vytištěném v časopisu Architektura ČSR. Domu vytýkal především snahu po efektních detailech bez ohledu na architektonický celek. Dnes naopak oceňujeme vtipné detaily i celkové vkusné umělecké vyznění.

Architekt Jaroslav Vaculík:

Architekt Jaroslav Vaculík (1921–1995) byl poslední „vyučenec“ v ateliéru významného architekta 20. století Le Corbusiera, ve kterém působil až po druhé světové válce. Podílel se na dvou Corbusierových výrazných stavbách: na slavném obytném bloku Unité d´habitation (1946‒1952) v Marseille a v argentinském La Plata na domě‒vile (1948‒1953) pro Pedra Dominga Curutcheta. Tato zkušenost se pak promítla do návrhu Vaculíkových rekreačních staveb, které se převážně nacházejí u Slapské přehradní nádrže. Nejpozoruhodnější realizace byly provedeny ve Ždáni a v Nové Živohošti. Větší rekreační objekt stojí i v Městečku u Nespek nedaleko řeky Sázavy. Vaculík se také věnoval průmyslovému designu a volné umělecké tvorbě.

Adresa
Anglická 18
Praha 2
Česká republika
50° 4' 34.8816" N, 14° 26' 0.4956" E
Galerie: 
Odkazy a literatura: 
Kolektiv autorů, Slavné stavby Prahy 2, FOIBOS BOOKS, s. 39–41, Praha 2011.
Karel Storch, Obytný dům v Anglické ulici v Praze, in: Architektura ČSR, 1956, s. 22–23.
Matěj Kotalík, Jaroslav Vaculík, in: Architekt, 2001, 4, s. 66–67.
Matěj Kotalík (ed.), Jaroslav Vaculík architekt/designér/výtvarník, Benešov 2010, s. 27.
Datum poslední aktualizace: 25.9.2018 21:03